Článek
Není náhoda, že jsme ji zastihli na křtu knihy obezitologa MUDr. Evžena Machytky Obezita je nemoc. Právě nadváha je totiž něco, s čím Patricie Strouhalová bojovala od svých studentských let. Její váha skákala tam a zpět, prošla si emočním přejídáním, anorexií i bulimií a vyzkoušela i hubnoucí injekce, tedy léky na bázi GLP-1. Teprve poslední roky, kdy se pomalu blíží šedesátce, našla rovnováhu a ve svém těle je konečně spokojená. Jak se jí to podařilo?
Studentský život a kila navíc
Patricie Strouhalová odmalička sportovala, závodně hrála volejbal, jezdila na kole. Když se však z Jilemnice, kde vyrůstala, přesunula kvůli studiu do Prahy, během prvního roku studia přibrala třicet kilo.
„Sžívala jsem se s spolužáky – než abych šla sportovat, skončili jsme na pivě, taky jsem neměla moc peněz, takže místo pořádného jídla jsem si na ulici dala smažák nebo bramborák, žádná pravidelnost,“ vzpomíná moderátorka. Po prvním roce v Praze se málem nepoznala v zrcadle. Chodila pak ve dvou svetrech a jedněch džínách – víc jí toho nezbylo. Ve víře, že přece brzy zhubne, si ani nic nového nechtěla pořizovat.
Patricie Strouhalová v dobách své největší štíhlostiFoto: Josef Strouhal, Profimedia.cz
Manžel jako motivace
V dalších letech se jí střídavě dařilo zhubnout kolem deseti kil, která však brzy nato zase přibrala. První velkou motivací ke zhubnutí se stal až její manžel, kterého poznala ve studentských novinách.
„Jemu nevadilo, že nejsem úplně hubená, ale pak jednou řekl něco o ‚bříšku‘ a rázem bylo 27 kilo dole. To bylo fajn a vydrželo mi to hodně dlouho,“ vzpomíná Patricie.
Další zlom v boji s váhou představovalo vymodlené těhotenství a porod ve 34 letech. „Když jsem se vdávala, měla jsem 56 kilo, po porodu 64 a kila šla dolů téměř sama. Jenže pak to zase začalo lézt nahoru.“
Patricie Strouhalová moderovala křest dvou knih obezitologa Evžena MachytkyFoto: Michaela Feureiselová, Super.cz
Jídlo jako odměna
Na opětovném postupném přibírání se podepsalo to, že zajídá stres a nervozitu. „Přijížděla jsem z práce domů a zhruba pět kilometrů před dojezdem už jsem si představovala, co dobrého si doma dám, abych se odměnila za to, co jsem ten den zvládla,“ vzpomíná Patricie. „Vlastně mám jídlo spojené s odměnou celoživotně. A tak jsem se odměňovala. Když jsem třeba byla vyčerpaná, nebo jsem se zrovna pohádala s mámou, zajedla jsem to ne jedním, ale dvěma hamburgery.“
V dalším období, kdy se nabraná kila snažila zhubnout, si pro změnu přivodila anorexii. Ta se postupně změnila v bulimii, kterou trpěla přes deset let. A stále přibírala. Zažila i období, kdy se ve své nadváze cítila tak špatně, že ani nechodila do společnosti.
Změna po čtyřicítce
V 46 letech se však rozhodla, že k padesátinám si nadělí své „staré“ tělo. A to se jí také podařilo. „Až po padesátce se mi konečně povedlo dostat se na hmotnost, která sice neodpovídá té, kterou jsem měla, když jsem se vdávala, ale je mi v ní dobře,“ usmívá se 57letá moderátorka.
Vyzkoušela i léky na hubnutí. „Zkusila jsem je na úplném začátku, aby se celý ten proces hubnutí rozběhl, protože v minulosti se vždycky nastartoval a velmi brzy zastavil. Navíc mi našli prediabetes, takže lékař mi tyto léky doporučil, aby se mi nerozjela cukrovka,“ vysvětluje. Ostatně právě obezitolog Evžen Machytka užívání léků na bázi GLP-1 podporuje a přál by si, aby se k léčbě obezity přistupovalo podobně, jako k léčbě vysokého tlaku.
Nicméně pro Patricii Strouhalovou byla zásadní změna životního stylu a pravidelná chůze. S manželem a teď už dospělým synem se přestěhovali za Prahu a pořídili si australského ovčáka, s nímž ujde v průměru sedm kilometrů denně. K tomu cvičí jógu a dvakrát týdně pokračuje ve své celoživotní lásce, volejbalu.
