Vřesy ozdobí podzimní balkon i zahradu. Když je správně zasadíte, krásně porostou i bez velké péče

Podzimní náladu nevyčarují jen chryzantémy a dýně, ale také vřesy a vřesovce. Lákají vás rozkvetlá vřesoviště, která připomínají skotskou vysočinu? Pohledem na ně se můžete ve volné přírodě potěšit i u nás.

„Úžasnou záplavu vřesů, které navíc právě kvetou, naleznete například na naučné stezce Božídarské rašeliniště. Na rozdíl od spousty jiných českých lesů napadených kůrovci jsou Krušné hory ve skvělé kondici, a tak se jistě vyplatí vydat se za vřesy právě tam,“ radí Radek Wolf ze společnosti RWProjekt, která kultivuje nemovitosti a jejich okolí právě v této lokalitě. A jestli vás přírodní vřesoviště okouzlí, vytvořte si nějaké menší i doma: v truhlíku nebo přímo na zahradě. Jak na to?

Vřes je možné sázet na jaře i na podzim, a to na slunečné a vlhké stanoviště s kyselou půdou. Špatně snáší přesazování, proto je klíčové pořádně promyslet, kam chcete rostlinky umístit. Sázejte je do směsi rašeliny, zahradní zeminy a písku a přidat můžete i kompost. Pokud jste zvolili výsadbu do volné půdy, rozestupy musejí být minimálně 25 cm.

Tip: Vždy kupujte jen takové sazeničky, které jsou zelené už od země. Jsou-li totiž větvičky někde holé, znovu již neobrostou.

Při výsadbě musejí být vřesy řádně nasáklé, proto je nechte alespoň hodinu stát v misce s vodou. Poté je zasaďte o trochu hlouběji, než byly v květináči. Nakonec je ještě můžete doplnit mulčovací kůrou, která kromě zadržování vlhkosti a zamezování uchycení náletů plní funkci estetickou – vřesy v ní krásně vyniknou.

Chcete vřesy pěstovat v nádobách? Pak můžete koupit substrát určený přímo pro vřesovištní rostliny nebo pro další kyselomilné druhy, jako jsou rododendrony a azalky. Rozestupy mezi sazeničkami budou v tomto případě menší, jinak je postup výsadby i péče stejný jako v případě vřesů na záhonu. Zálivku nepřehánějte a po odkvětu ostříhejte odkvetlé části. Na zimu je vhodné obalit truhlíky netkanou textilií, aby byly chráněné proti mrazu.

Ve vyhovujících podmínkách a s trochou dohledu vydrží vřes na zahradě až 15 let. Dodrželi jste správný postup při sázení? Jelikož jde o propustnou humózní zeminu, je péče o vřes prakticky nulová: půda se o vše postará sama. Není třeba hnojit a postačí jen občasné zalévání a zastřihnutí.

Jak a kdy správně stříhat vřes? Jedná-li se o odrůdy kvetoucí dříve na podzim, pak je zastřihujte hned po odkvětu. Druhy kvetoucí ještě v době mrazů stříhejte až na jaře. Ostrými nůžkami odstraňte celou část, která kvetla, vždy ale dbejte, aby po střihu zůstala alespoň 1/3 rostliny.

Jak se množí vřes? Existují dvě možnosti. V záhonu je nejjednodušší potápění výhonků: delší výhonky jednoduše ohněte do půdy – během dvou let zakoření a vytvoří novou rostlinu. Druhý způsob je řízkování, které je vhodné, chcete-li vřes namnožit do truhlíku: stačí do zeminy zapíchat odřezky dlouhé 20 cm tak, aby nad zemí zůstal jen jeden poslední pupen, a pak už jen čekat, až zakoření.

Vřesy se často pletou s vřesovci a laik tyto dvě rostliny na první pohled snadno zamění. Proto sledujte etikety na květináčích. Proč je to důležité? Přestože patří vřesovce do stejné čeledi, jsou na rozdíl od vřesů mnohem křehčí, citlivé na slunce i mráz a vyhovuje jim stinné stanoviště. Také doba kvetení je jiná: kvetou mnohem později než vřesy, většinou v zimě nebo až na jaře. Naopak požadavky na půdu a péči mají oba druhy podobné.

Vřesovce nejčastěji naleznete na podzim, bohatě rozkvetlé v hobby marketech a zahradnictvích, ale bohužel zde většinou zakoupíte odrůdy, které nejsou mrazuvzdorné a přes zimu zahynou. Pokud tedy chcete mít na zahradě záplavu krásných vřesů (nebo vřesovců), dávejte pozor na to, co kupujete, abyste pak každé rostlině poskytli potřebné podmínky.

Chvojí, sláma i mulč. Čím a jak chránit rostliny před zimou?