Čím jste byli v minulém životě? Víme, jak to zjistit!

Minulé životy, reinkarnace, karma, regresní terapie… pojmů je spousta a málokdo tuší, co vlastně znamenají. Jednoduché testy na internetu vám nabídnou možnost zjistit, jestli jste byli v minulém životě šlechticem, pračlověkem, čarodějnicí, nebo vesničanem, ale to jsou jen hry pro zábavu. Samozřejmě se dá zjistit, jaké životy už máte za sebou, ale proces je to složitější a ne každý by se do něj měl pouštět. Proč?

Co to vlastně minulé životy jsou? Někteří lidé věří, že lidská duše (což je jen jeden z mnoha názvů) je nesmrtelná a po smrti jednoho těla se rodí v jiném. Tomuto procesu se říká reinkarnace. Jaký život vás v tomto těle čeká, záleží na tom, jak zatížená je vaše karma – tu si představte jako takový bankovní účet, na kterém se sčítají vaše dluhy a platby, tedy špatné a dobré skutky, aby se pak ukázalo, kde ještě máte nějaké rezervy a co byste se ještě měli naučit a dopilovat.

Z minulých životů si do toho aktuálního s sebou můžete přinést nejrůznější problémy a traumata, které vás pak nějakým způsobem zdržují a omezují v životě současném. Například nejrůznější fobie – z vody, létání, výšek – mohou nějak souviset s tím, co se vám událo v životech předcházejících tomuto. Stejně tak chronická onemocnění a bolesti mohou být důsledkem kdesi v podvědomí ukrytého trápení.

Problémy zasuté v minulosti je možné objevit pomocí regresní terapie, kdy k proniknutí do hlubin minulých životů někteří odborníci využívají holotropní dýchání, jiní dávají přednost hypnóze. Někteří citliví jedinci se dokážou do minulých životů druhých ponořit a „probudit“ je, jiní navedou skrze znovuprožívání problémových situací a bolestí, které je třeba řešit, samotného klienta k tomu, že díky emotivním asociacím dojde až hluboko do minulosti.

„Regresní terapii jsem podstoupila vícekrát kvůli svému strachu z vody – nerada se koupu, do moře nevlezu vůbec. Nebo jsem alespoň nevlezla dříve,“ říká Pavla.

„Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli se do toho pouštět, nevěřila jsem tomu a měla strach, co bych vlastně mohla vidět. Nakonec jsem našla skvělou terapeutku, se kterou jsem byla ochotna takové sezení podstoupit,“ chválí si Pavla.

„Měla jsem opravdu silnou reakci na celou proceduru – dostala jsem prudkou migrénu, nekontrolovatelně se mi roztřásly ruce a před očima jsem spatřovala jakési střípky vzpomínek, které byly jakoby cizí. Nepředstavujte si celobarevný film, byly to jen takové záblesky, ale byla jsem přesvědčená, že jsem u nich nebyla. Postupně jsme se po několika sezeních dopracovaly k tomu, že jsem v jednom ze svých minulých životů, nijak dávných, někdy ve čtyřicátých letech, zemřela utopením. Pochopení mého strachu mi pomohlo se ho pomalu začít zbavovat,“ popisuje Pavla.

Regresní terapie není zábavou, mnohdy jde o silný prožitek, ze kterého se člověk delší dobu vzpamatovává. Pokud jste tedy jen „zvědaví“, co jste kdysi dávno prožili, měli byste všechno dobře promyslet. A to platí i v případě, že vás opravdu něco trápí – není nic důležitějšího než pátrat důkladně po školeném terapeutovi, který neudělá více škody než užitku. Bez správného vedení má totiž regresní terapie i svá rizika.

Jestliže se vedení terapie ujme někdo nezkušený, nemusí se mu podařit sezení řádně ukončit, problém tak jen otevře a prohloubí a nepřinese vytoužené řešení. Pokud si navíc terapeut není jistý kladením správných otázek, může klientovi vsugerovat vzpomínky falešné, neexistující, právě svým naváděním. Vybírejte tedy opatrně.

Podstoupili jste regresní terapii?