Programátorka Jana: I s příjmem čtvrt milionu žijeme jako běžná rodina. Ráda nakupuju ve slevách

Děkujeme, že jste ochotni svěřit nám své hospodaření a popsat, jak jako rodina vycházíte s příjmy. Chcete se také přidat? Popis finanční situace a vyplněný dotazník posílejte na adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz. Vše zůstává zcela anonymní.

Jana (35) se rozhodla zveřejnit hospodaření své rodiny, aby ukázala, že i s opravdu velkým příjmem můžete vést obyčejný a neokázalý život. „Jsem aktuálně na mateřské dovolené s naším prvním dítětem a čekám druhé. Bydlíme v Praze. Můj manžel je vysoce postavený manažer a značný workoholik. Pracuje i šestnáct hodin denně – před narozením syna to bylo i o víkendu, teď už to trochu omezil, aby si syna užil,“ vysvětluje Jana. Před mateřskou pracovala jako velmi dobře placená programátorka, teď si tím přivydělává.

Oba manželé jsou ve svém oboru uznávaní a i teď, kdy je Jana na doma a pracuje jen občas, jim na účet každý měsíc dorazí kolem 240 tisíc Kč a jednou za rok i prémie, které bývají v řádu stovek tisíc.

„Díky tomu jsme si mohli pořídit příjemné vlastní bydlení v dobré lokalitě Prahy, ale jinak nijak neutrácíme, žijeme skromně, nepotřebujeme nějaký extra luxus. Jediné, za co jsme hodně utratili a utrácíme, je bydlení. Dlouho jsme vybírali, co by nám vyhovovalo, až jsme narazili na opravdu drahý byt. Velkou část ceny jsme složili hotově, ale i tak platíme každý měsíc 45 tisíc za hypotéku.“

Janin manžel má k výplatě i hodně benefitů, které rodina využívá, a ušetří díky tomu třeba za kulturu, sport, ale třeba i za telefony: on volá zcela zdarma a Jana s velkou slevou. „Ale jinak žijeme jako každá běžná rodina. Auto máme jedno a obyčejné, jezdíme po Praze MHD, nevyhledáváme značkové oblečení, do restaurací také moc nechodíme, tedy hlavně proto, že tam dvouletý syn nevydrží. Ráda nakupuju i ve slevách, třeba drogerii. Taky využívám množstevní slevy nebo výhodná velká balení,“ popisuje Jana.

Protože dost vydělali a moc neutrácejí, stačili si slušně našetřit. Jana se proto nebojí doby, kdy se narodí druhé dítě a ona nebude pracovat, takže příjmy klesnou a výdaje naopak vzrostou. Své finance totiž mají pod kontrolou. „Jak jsem řekla, na hypotéku odchází 45 tisíc a deset dalších na energie, poplatky a další vedlejší náklady. Přemýšlíme o tom, že letos doplatíme i část hypotéky, abychom měsíčně neposílali tolik.“

Rodina neutratí moc ani za jídlo. Manžel je velmi často v zahraničí, kde mu ho platí zaměstnavatel. A mnohdy se tak děje i v ČR, kdy chodí na pracovní obědy a večeře. Jana tak často vaří jen pro sebe a syna. Spočítala, že měsíčně utratí za potraviny kolem 9 tisíc – nejvíc za ovoce, zeleninu a kvalitní maso od farmářů.

Zbytečně neinvestují ani do oblečení. „Manželovi přispívá na košile a obleky firma a já teď chodím doma hlavně v teplákách, a pokud jdeme do společnosti, pak sáhnu do toho, co už mám. Těhotenské věci jsem také už měla nebo mi něco půjčila kamarádka. A i syn dostává oblečení po ostatních dětech – určitě devadesát procent z toho, co má. Jsme dost praktičtí, za oblečení dáme maximálně kolem 800 korun měsíčně.“

Horentní sumy nepadají ani za dovolené. Rodina moc společného volna nemá, ale pokud ano, vyhledávají spíš klidnější destinace. „Nepotřebujeme luxus. Stačí nám nějaký apartmán v malé chatce na horách. Jediná podmínka je, že to musí mít zajímavou atmosféru. Nejraději mám ubytování ve staré roubence, kde vám paní domácí připraví čerstvou snídani a z okna vidíte na hory.“ Dovolená obvykle vyjde celkově tak do 40 až 50 tisíc. Často jezdí i k rodičům na chatu, protože jim chtějí pomoci se sekáním trávy, opravami a také pak přispívají na provoz.

Rodina má dostatečný finanční polštář. „Spoříme a investujeme každý zvlášť. Já mám asi 1 300 000 Kč v akciích, ve zlatě a na nemovitostním fondu. Manžel má našetřeno daleko víc, nevím přesně, ale je to kolem pěti milionů, které také rozdělil do různých komodit. Každý měsíc odkládáme stranou další peníze, abychom mohli umořit hypotéku a do budoucna koupili další nemovitosti, které bychom pronajímali a jednou darovali dětem.

„Paní Jana je ukázkovým příkladem toho, že i velmi vysoký příjem může jít ruku v ruce s pokorou, střídmostí a racionálním přístupem k  financím. Spolu s manželem si vytvořili stabilní a perspektivní domácí rozpočet a solidní rezervy. Ačkoli je jejich situace na první pohled výborná, je správný čas přemýšlet nad dalšími kroky, které pomohou jejich finanční stabilitu udržet i do budoucna – a především ji efektivně rozvíjet,“ říká David Fogad, obchodní ředitel fondu firemního nástupnictví Adax, a má pro ně pět doporučení:

Závěrem: Paní Jana je důkazem, že vysoký příjem nemusí svádět k marnotratnosti. Její přístup je inspirativní a zaslouží uznání. Pokud k němu nyní přidá i důslednou strategii a profesionální správu svých prostředků, má nakročeno k opravdové finanční nezávislosti.