Hlavní obsah

Dlouhodobý stres? Útočí na zdraví a imunitu

Foto: Drazen Zigic, Shutterstock.com

Stres je reakcí těla na krizovou situaci a má vás z ní lépe dostat. Když je ho ale moc, může způsobit psychické a zdravotní obtíže. Co stres způsobuje a kolik ho ještě neškodí?

Článek

Stres je naprosto přirozenou reakcí, k životu patří a potřebujete ho k překonávání překážek, lepším výkonům a mobilizaci sil v krizové situaci. Všeho ale moc škodí, tedy i stresu.

Co je stres?

Stres je reakce těla na krizovou či zátěžovou situaci – ať fyzickou, nebo duševní. Kdybychom se vrátili do pravěku, pak pomohl lovcům dohnat kořist nebo před ní utéct a zachránit se. Stres je pro tělo něco jako přídavný motor: zrychluje tep, tlak, dýchání, vyplavuje hormony i tuk, abyste byli maximálně nachystáni jednat. Pokud následuje akce, při které je stres spotřebován, tělu neuškodí. Co když ale prožíváte stresové stavy dlouhodobě a bez oné fáze využití a následné úlevy?

Příznaky dlouhodobého stresu

Pokud jste ve stresu déle než tři týdny, třeba kvůli nepříjemnostem v práci, krizi v rodině nebo například kvůli nemoci či její hrozby, jako tomu bylo v souvislosti s koronavirem, pak se tělo neustále šponuje a vyčerpává a jde o dlouhodobý stres. Dostavuje se únava, bolest hlavy, bolesti břicha, úzkostné stavy, problémy se soustředěním a zapomínání. Tělo tak vysílá signály, že je něco špatně.

Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

Cítíte napětí, které nepolevuje déle než 3 týdny? Nejspíš jste v dlouhodobém stresu

Následky stresu

Dlouhodobý stres nutí tělo stále běžet na plný plyn, a to ho vysiluje. Z nárazového zrychlení tepu se stává chronický, zvyšuje se i krevní tlak, dostaví se únava, nervozita, bolesti hlavy, poruchy spánku. Nároky na srdce a krevní oběh mohou vést až k infarktu a ischemické chorobě srdeční.

Lidé trpící dlouhodobým stresem mívají potíže se zažíváním, většinou i žaludeční vředy, trpí na bolesti zad a pohybového aparátu. Mohou se objevit metabolická onemocnění, například cukrovka nebo kožní obtíže. „Výzkumy navíc ukazují, že dlouhodobý stres může tlumit i imunitní systém. Organismus je pak mnohem náchylnější k infekcím a může se hůře bránit i případným virům,“ říká psycholog Martin Pospíchal.

Foto: F8 studio, Shutterstock.com

Pohyb je lék na stres krátkodobý i dlouhodobý

Jak se vypořádat s dlouhodobým stresem

V případě, že vás přepadne krátkodobý stres – třeba se rozčílíte v koloně aut nebo při konfliktu v práci, výbuch udělá vašemu organismu v podstatě dobře. Tělo se napne a uvolní.

V případě dlouhodobého stresu byste měli hlavně odstranit jeho příčinu, pokud ji znáte. Do denního programu zařaďte cvičení. Nemusí to být nic náročného, stačí obyčejná chůze. „Správné a pravidelné chození působí preventivně proti mnoha civilizačním onemocněním, ať už se jedná o obezitu, kardiovaskulární a cévní onemocnění, cukrovku nebo psychické potíže,“ upřesňuje fyzioterapeut Martin Janoušek. K uvolnění lze předepsat masáže, vodoléčbu nebo elektroléčbu, lze využít i dechová cvičení. A skvělým „cvičením“ je i smích.

Lze si pomoci i bylinkami, třeba čajem z meduňky, třezalky, kozlíku nebo měsíčku lékařského. Antistresové účinky má i hořčík, takže si dopřejte i dostatek tohoto minerálu. Ať zvolíte jakoukoli cestu, výsledkem by měl být pocit pohody, radosti, uklidnění dechu a srdečního tepu, úleva.

Pokud jste ve vleklém a dlouhodobém napětí, velkou pomocí je o svém stavu mluvit. „Nebojte  se sdílet a vyjádřit své emoce. Důležitá je schopnost říci si o pomoc a oporu, pokud se v náročné situaci cítíte osamoceni. Není to slabost, je to rozumná volba. Ale také je dobré, udělat si každý den chvilku sám na sebe a umět se radovat i z maličkostí, “ shrnuje psycholog Martin Pospíchal.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek