Hlavní obsah

Deník samoživitelky: Přemýšlím nad Vánocemi a mám strach

Foto: tommaso79, Shutterstock.com

Ilustrační fotka

Třetí týden v lázních. Počasí nám tentokrát přálo. Propršely asi dva dny, jinak sice chladný, ale slunečný, krásně zbarvený podzim. Během procházek přemýšlím nad Vánocemi. A počítám...

Článek

Společně s maminkami a jejich dětmi vyrážíme na procházky. Les voní houbami, kluci se honí, sbírají šišky a házejí je po sobě. Kubíček se jim snaží vyrovnat. Je sice pomalejší a méně obratný, ale vůbec mu to nevadí, o to víc se snaží. Jeho pokroky jsou už znát. Vidím to v bazénu, kde mu z pásu na plavání postupně ubírám jednotlivé pásy, už jsme jich sundali šest, ve vodě je daleko obratnější, krásně se drží nad vodou, je s ní kamarád, doufám, že než pojedeme domů, bude plavat už sám bez pomůcky. 

Na fyzioterapiích jsou jeho pokroky také znát, při cvicích si je jistější, jeho celková motorika se pomalu zlepšuje, což je pro mne krásný pocit.

Vojta je doma spokojený, už se spolu domlouváme, že po příjezdu začneme s pečením cukroví a perníčků. Na ty je on specialista, udělám mu těsto, zbytek už zvládne sám. Musím nyní sledovat akce na suroviny, které jsou potřeba. Kubíček může cukroví jen bezlepkové a bezmléčné a o to je všechno dražší. Ještě že med si dělám sama, marmelády mám také své – další ušetřený výdaj.

V hlavě se mi honí myšlenky, jak letos zvládneme Vánoce. Všichni je máme rádi. Nepotřebujeme hromady dárků, každý dostane jeden malý, nejdůležitější je pro nás ta pohoda, vůně cukroví a živého stromečku, na kterém voní perníčky, skořice, badyán, sušené ovoce. Stromek kupujeme živý, jedu pro něj vždy těsně před Štědrým dnem, kdy jsou už slevy a dá se koupit za pár korun, vloni se mi takhle podařilo koupit nádherný až ke stropu za dvě stovky. Kluci chtějí hlavně hodně salátů, cukroví, perníčku. Každý rok se Vojta se Štěpánem domluví, kde budou na Štědrý den, buď u svého společného otce nebo u mne, střídají to. Líbí se jim, že mají vlastně dva Štědré dny.

Poslední měsíce se vše zdražuje, jídlo, potraviny, pohonné hmoty, takže i naše výdaje jsou vyšší. Až se vrátíme z lázní, musím začít hned s pečením cukroví a část ho prodám. Sice strávím celé večery až do noci u trouby, ale stojí to za to. I tak mám ale strach, co bude. Je to jediná šance, jak dát dohromady nějaké peníze na dárky a na sváteční jídlo, kvůli zdražování všeho kolem nás se mi letos nedaří ušetřit peníze navíc. Dříve šlo alespoň nějaké minimum, letos už ne.

Nejen naší autorce, i vám by se mohly hodit tipy, jak ušetřit za teplo, jak na mase nebo za vodu.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek