Diagnóza: Strach ze školy

Je ráno a naše ratolest, ještě včera zdravá, si náhle stěžuje tu na bolest hlavy, tu na bolest břicha... Některému dítěti se po ránu chce dokonce i zvracet. Když se podobná situace opakuje častěji, znejistíme a následuje návštěva lékaře. Pediatr nic nezjistí a nás čeká kolečko po odborných vyšetřeních.

Ani specialisté však skutečnou příčinu mnohdy neodhalí. Podstata totiž velmi často netkví ve špatné funkci tělesných orgánů, ale v psychice. Důvodů může být celá řada: Žárlivost na mladšího sourozence, rodinné problémy či jakákoliv výraznější změna v zaběhnutém životním rytmu. V devadesáti procentech případů se však pravý důvod nazývá škola. Psychologové soudí, že kvůli škole alespoň občas „uteče" do nemoci každé dítě.

Nejčastějšími adepty výše zmíněných potíží přitom nebývají pouze žáci, kterým se ve škole příliš nedaří a občas přinesou trojku či ještě něco horšího. Velká zátěž paradoxně víc dolehne na třídního premianta - právě proto, že od něj všichni čekají, že bude za všech okolností nejlepší.

Diagnóza „strach ze školy" ohrožuje i většinu prvňáků, kteří nastoupili do školy bez odkladu a šest jim bylo teprve krátce před vlastním zahájením školní docházky. Zkrátka jim trvá déle si na školní režim zvyknout. A bolesti hlavy či bříška na sebe v takovém případě nenechají dlouho čekat. Pokud si váš prvňák navíc často stěžuje na únavu, kvůli které se mu nechce do dříve oblíbených činností, a kdykoliv jde okolo „své" mateřské školky, posteskne si, jaké to tam bylo prima, nepotřebujete ani lékaře, abyste věděli, co mu chybí.

Nevyčítejte dítěti, že podvádí a svou „nemoc" simuluje. To se v tomhle věku ještě nestává. Dítě v první či ve druhé třídě pravděpodobně trpí přesně tak, jak říká. Psychosomatické problémy se ostatně nevyhýbají ani dospělým. A věřte tomu, že škola představuje pro dítě často větší zátěž než pro nás zaměstnání. Zkrátka mu nějakou dobu trvá, než se s novými povinnostmi vyrovná.

Když podobné příznaky přetrvávají, je dobré promluvit si s učitelkou. Pokud je zrovna vaše dcera raneček nervů, měla by to kantorka vědět a přizpůsobit tomu své chování k ní. Jinak se může stát, že Kristýnka bude každý měsíc týden nemocná. Tu s bolestí hlavy, tu s nevolnostmi, občas dokonce se zánětem průdušek či s virózou.

Zamyslete se ale i nad tím, jak jste vy přistoupili k té trojce z diktátu, kterou Kristýnka přinesla minulý týden. „Takhle by to nešlo, holčičko! Psát se přece naučí každý" může být pro některé dítě přiměřená motivace, ale pokud Kristýnka patří k těm, které si z každého malého neúspěchu dělají velkou hlavu, možná ji hlava bolí strachy, aby vás příště zase nezklamala.

Občas však bývají příčiny nevysvětlitelných „nemocí" zcela kuriózní. Na různé bolístky si může dítě stěžovat dokonce i proto, že jimi trpí jeho oblíbený spolužák. Dodnes vzpomíná jistá pražská učitelka na záhadnou epidemii, která vypukla mezi jejími žákyněmi. Většina z nich si obden stěžovala, že je bolí bříško - dokud rodiče nešli s tou, která si stěžovala nejvíc a nejčastěji, k lékaři. Dívenka absolvovala řadu odborných vyšetření, aby se zjistilo, že skutečně trpí funkční poruchou a nesmí pít mléko. Stav holčičky se zlepšil a s ním - světe div se - i stav jejích kamarádek.