Co dělat, když dítě zavolá z tábora, že chce domů?

Dvanáctiletá Katka jezdí s partou kamarádek na stejný tábor už pět let. „Loni mě dcera zaskočila, ubrečená mi volala, že se jí tam nelíbí a že chce domů odjet dřív. Večer jsme s manželem přemýšleli, co dělat, ale pak přišla stručná sms: Nejezděte, jsem ok,“ vzpomíná máma školačky. Potom se dozvěděla, že se dcera jen nepohodla s kamarádkami.

Než všeho necháte, skočíte do auta a vydáte se nebohého táborníka zachránit, uvažte, co za voláním SOS může být. „Rodič zná své dítě nejlépe, a pokud ví, že na takových akcích bývá v pohodě, náhlá žádost o návrat domů může signalizovat závažnější problém. Když ale dítě není na odloučení a neznámé prostředí zvyklé, může reagovat přehnaně,“ míní dětská psycholožka Markéta Klingerová.

Myslete také na to, že přivolat si pomoc je dnes mnohem lehčí než dřív. Tábory totiž změnily mobilní telefony. Zatímco dřív stížnost putovala domů v dopise několik dnů a mezitím se vyřešila, teď stačí potomkovi poslat domů textovku nebo zavolat.

Děti se třeba nepohodnou, otravuje je špatné počasí nebo se jim jednoduše zasteskne. „A pokud mají možnost zavolat domů a postěžovat si, tak to udělají. Když starostliví rodiče podlehnou emocím a pro dítě si přijedou, přestože k tomu není žádný reálný důvod, svou ratolest samostatnosti nenaučí. Znám děti, které vystřídaly několik táborů, a na žádném nevydržely do konce,“ popisuje Alena Holíková, pedagožka střediska volného času mladoboleslavského Domu dětí a mládeže, která jako vedoucí jezdí na tábory už čtrnáct let.

Jak tedy reagovat, když vám dítě zavolá, že je nešťastné na táboře, kam se přece před prázdninami tolik těšilo?

Dítě uklidněte – S potomkem v klidu promluvte a snažte se zjistit, co ho trápí. Šmahem jeho žádost neodmítejte, ale ani mu neslibujte, že pro něj přijedete.

Volejte vedoucímu – Po telefonátu s dítětem kontaktujte vedoucího tábora a ptejte se, jestli se něco nepříjemného neudálo. Nechte ho s dítětem promluvit, pokud sám uzná, že dítě trápí něco zásadnějšího, vyjeďte.

Nechte to být – Pokud se už dítě znovu samo neozve, sami mu nevolejte. Dítě to může opětovně rozesmutnit. Můžete ho povzbudit v dopise, napsat, že je šikovné, že si se situací poradilo.

Zkontrolujte stav – Po pár dnech klidně ještě jednou kontaktujte vedoucího tábora. Ujistíte se, že je vše v pořádku a budete v klidu.

Posílejte dopisy – I když to v dnešní době není moderní, posílejte dopisy a pohledy. Pište, co je nového, co děláte, jak se má domácí mazlíček. Věty plné stesku a špatné zprávy si ale odpusťte.

Že vám ubrečené dítě volá nešťastné z tábora nemusí hned znamenat katastrofu. Zachovejte chladnou hlavu, když dítě hned odvezete, bude mu to možná nakonec líto. „Nejčastěji jde o večerní stýskání. To potom řešíme individuálním přístupem, třeba čtením příběhů či pohádek, a ráno už je po smutnění,“ podotýká Alena Holíková.

Jak jste se v takovéto situaci zachovali vy? Poraďte ostatním čtenářům.