Článek
Americký fotograf Eric Perlberg žil dlouhou dobu v New Yorku, následně ve švýcarské Basileji a nakonec se usadil na jihu Londýna. Čtyřiašedesátiletý muž, který naplno prožíval éru hippie, pamatuje Warhola a s nostalgií vzpomíná na Woodstock, si pro svůj život i práci vybral bývalé skladiště, přebudované na sto metrů čtverečních velký byt se dvěma pokoji a dvěma koupelnami.
„Poloha i velikost odpovídaly mým požadavkům, ale dispozicí jsem nijak nadšený nebyl. Pro život i svou práci potřebuji prostor, světlo a harmonické barvy, o čemž tady nemohla být řeč,” vzpomíná Eric. Logicky tedy proběhla první přestavba, ale i po sedmi letech užívání majitel cítil, že to není úplně ono. Obrátil se proto na Malcolma Craytona a Mikea Nealeho z architektonické kanceláře Form studio s tím, že by chtěl v bytě doladit pár vychytávek.
Kompletní rekonstrukce
„Když jsme se setkali, bylo mi hned jasné, že u pár drobností nezůstane. Zeptal jsem se Erika, proč se prostě od stávající podoby neodstřihne úplně a nezačne přemýšlet o tom, co doopravdy chce. Bylo vidět, že je to pro něj velmi osvobozující. Zjistili jsme například, že používá jen jednu z ložnic i koupelen, že upřednostňuje moderní architekturu, chybí mu industriální ráz, miluje beton a sklo a chtěl by do svého londýnského bytu přenést něco z newyorského stylu života,” vzpomíná Malcolm Crayton.
Na podlahu použili borovicová prkna, která zachránili z velšské kaple. Velmi podobná byla pravděpodobně původní skladištní podlahaFoto: Archiv studia
Od toho se mohli konečně odrazit a začít vytvářet loft, který bude přesně odpovídat Erikovým specifickým požadavkům. První přišlo na řadu zrušení dělicích stěn, díky čemuž vznikla jedna velká místnost. Změna dispozice zároveň přivedla do prostoru více denního světla, které sem proudí z jižní a západní strany. Z téměř kompletně prosklené stěny na severu, která je obrácena do dvora, pak dovnitř přichází i měkčí světlo.
Odpočinek si majitel bytu užívá v zelených křesílkách Togo, která navrhl již v roce 1973 Michel Ducaroy pro Ligne RosetFoto: Archiv studia
Moderní i rustikální
Téměř všechny povrchy i veškeré vybavení jsou v bílém provedení, a to včetně přiznaných cihel. Rustikální akcent přináší do interiéru neopracovaná borovicová prkna, která použili na podlahu. Typově odpovídají tomu, co snad mohlo být původní krytinou skladiště, ale jedná se o prkna „zachráněná“ ze staré velšské kaple.
Bílý blok v rohu loftu skrývá nejen kuchyňské spotřebiče, ale rovněž koupelnu, toaletu, technickou místnost a šatnuFoto: Archiv studia
V jednom z rohů loftu je „zaparkován“ bílý monolit, ve kterém se skrývá koupelna, toaleta, šatna a technická místnost s pračkou a sušičkou. Povrchová úprava vnitřních stěn tohoto bloku je tmavě šedá, což působí příjemně teple i diskrétně a vytváří zajímavý kontrast. Na stejném konci loftu se nachází také majitelova minimalistická ložnice, kterou je v případě touhy po soukromí možné oddělit posuvnými dveřmi.
V ložnici si majitel vystačí s nízkou postelí a malým odkládacím stolkem. Na rámy oken i zárubně dveří použili také materiál HiMacsFoto: Archiv studia
Významná role světla
V druhé části loftu má Eric dlouhý pracovní stůl s policemi, který navrhl Malcolm Crayton z umělého kamene HiMacs v čistě bílém provedení Alpine White. Ze stejného materiálu je vyrobena také kuchyně, kterou tvoří centrální ostrůvek osazený výraznými plotýnkami.
Kuchyňský ostrůvek je vyroben z umělého kamene HiMacs v odstínu Alpine White a osazený plotýnkami SmegFoto: Archiv studia
Střední část místnosti slouží nejen k vaření, ale i stolování, odpočinku a jako posilovna. „U loftového typu bydlení je možná více než jinde důležité světlo a různá atmosféra, kterou s jeho pomocí můžeme navodit,“ připomíná architekt. Právě proto zvolili technologicky vyspělé LED osvětlení s možností regulace, které umožňuje stisknutím jediného tlačítka vytvořit světelné podmínky vhodné ke cvičení, práci či sledování televize.
Co říkáte londýnskému loftu? Zaujal vás industriální styl?
