Článek
Zaprvé si při něm uvědomíte, že přestože nejste ve svém životě se vším úplně spokojení, oproti některým jedincům jste na tom fantasticky! Dokážete si představit, že byste s někým zůstávali jen proto, že máte rádi jeho psa? Případně kočku, morče, rybičky?
Tedy lásku ke zvířatům samozřejmě chápu, ale vždyť přece existuje střídavá péče! Proč kvůli tomu pokračovat ve vztahu s někým, koho považujete za (jak se vyjádřila dotyčná v anketě) „ignoranta a kreténa“? A podobných kuriozit v textu objevíte víc.
Kromě nich se v něm píše i o důvodech, které jsou mnohem běžnější a uvěřitelnější, ale možná o to smutnější. Lidé spolu zůstávají, protože si tak nějak zbyli. Nebo proto, že se bojí, že by nikoho zajímavějšího (lepšího, zábavnějšího, atraktivnějšího…) už nesehnali. Anebo se obávají, že by vůbec nikoho nepotkali. Případně si na sebe zvykli tak, že už se jim nechce měnit. A často se také nechtějí rozcházet kvůli tomu, že neumí být sami.
Těžko říct, který z těch důvodů je horší. Když jsem článek četla, vybavil se mi jiný text. Novináři se ptali umírajících lidí v hospicích, čeho v životě nejvíc litují. Co by udělali jinak, kdyby měli tu možnost. A velká část z nich odpověděla: Nejvíc mě mrzí to, že jsem nebyl s tím, koho jsem miloval.
Není trochu škoda uvědomit si podobnou chybu až ve chvíli, kdy umíráte?
Přeji Vám příjemný týden
