Být ženou v domácnosti? Trpěla bych!

Časopis Uzlíček

V dnešní hektické době se říká, že čím víc toho člověk dělá, tím víc toho paradoxně…

(Skáče do řeči) Stíhá? Ano, je to tak! Ale u nás s manželem je to urychlené tím, že máme dvojčata, takže si nemůžeme dovolit zpomalit tempo. Dcery potřebují servis a my nemáme nárok na odpočinek. Právě holky nás ženou kupředu!

Umíte si vůbec představit, že byste byla klasickou ženou v domácnosti,  muž odchází do práce a vydělává, zatímco žena se stará o domácnost a o děti?

V žádném případě! Nechci, aby to vyznělo, že takové ženy neuznávám, to určitě ne. Každá jsme jiná, ale já o sobě vím, že kdybych zůstala doma, tak by nebyla uspokojena moje životní energie a já bych se trápila. Nikdy jsem si nestěžovala, že mám moc práce, můj styl života mi vyhovuje. Jsem už zkrátka takhle založená.

A kdo u vás dělá běžné domácí práce jako praní, žehlení, uklízení? Manžel?

Na to jsme si najali paní Hanku, která k nám chodí jednou týdně žehlit a pomáhat do domácnosti. Jsem vděčná, že ji máme. V žádném případě to není pouhá hospodyně, která by jen uklízela. Je to součást rodiny, a navíc osoba, bez které si to vůbec neumím představit.

Dokážete si představit, že by se kterýkoli z vašich potomků nevěnoval sportu?

Ne, to si představit nedovedu! Nemyslím tím hned to, aby sportovali jako já vrcholově. Stačí, když se budou hýbat rekreačně, dělat standardní věci, které jsou běžné v každé rodině, i když v ní zrovna máma nevlastní fitcentrum. Ráda bych jim dopřála široký rozhled. Aby věděli, že existuje sportovní přípravka i dramatický nebo hudební kroužek. Co z toho si vyberou, to už bude na nich.

Je rozdíl mezi těhotenstvím v jednatřiceti a ve čtyřiceti - tedy alespoň u vás?

Filipa jsem zvládala líp. Ve druhém případě těhotenství probíhalo pod větším tlakem s ohledem na to, že šlo o dvojčata a také proto, že jsem už byla starší matka. Absolvovala jsem strašně moc vyšetření, chvíli třeba hrozilo, že budou mít problémy se srdíčkem, než se to zase vzápětí vyvrátilo. Psychicky to zkrátka podruhé bylo daleko horší, ale fyzicky jsem se cítila v obou případech stejně. S dvojčaty v bříšku jsem dokonce cvičila až do sedmého měsíce.

Jak brzo po porodu jste se začala hýbat? Doporučila byste to i ostatním maminkám?

Cvičit jsem začala hned po skončení šestinedělí. Čím déle zůstane tělo ležet ladem, tím déle pak trvá, než se dá znovu do kupy. Chce to začít zlehýnka cvičit, posilovat znovu ,,břišáky" i svaly pánevního dna, které dostaly zabrat těhotenstvím, a předejít tak problémům s inkontinencí.