Článek
Může – a dokonce i má – být člověk občas bez jídla, tedy držet hladovku? Zajímalo nás, co si o tom myslí příznivci i odpůrci této metody. Abyste si mohli udělat vlastní názor, nabízíme vám jejich argumenty.
Díky hladovce se dožijete stovky
Příznivkyní a propagátorkou hladovky je lektorka jógy a makrobiotička Jarka Kučmášová. „Když začne tělo hladovět, začne se chovat jako před 500 miliony lety. Probudí se zapomenuté instinkty přežití, tělo se omlazuje, uzdravuje a regeneruje,“ popisuje. V kostce řečeno, tělo hladovkou ožije, začne lépe hospodařit, vylučuje nashromážděné škodliviny, a zvrátí tak negativní dopady, které na něj má přejídání, překyselení, stres a další neduhy moderní doby.
Pokud byste o hladovce uvažovali, radí: „S hladovkou začínejte pod dohledem někoho zkušeného, ať plánujete jeden den nebo několik dnů. Po jejím ukončení musíte velmi pomalu přecházet na normální stravu. Její výsledek vlastně závisí na tom, jak přejdete k normální stravě,“ vysvětluje.
Hladovka znamená, že budete pít jen voduFoto: Thinkstock
A protože ví, jak to v mnoha případech se zamýšleným hladověním dopadá, varuje: „Nesmíte sníst ani kousek potravy, vypít šťávu nebo čaj. Jen hladovění s příjmem vody funguje.“ Rozdíl mezi hladovkou a občasným i minimálním příjmem potravy je zásadní.
Sama již léta drží jednou za týden jednodenní hladovku. „Říkám tomu dovolená orgánů. Večer už nevečeřím, celá noc, následující den a další noc, to je 36 hodin bez jídla. Pociťuji v tyto dny příliv energie a většinou stihnu udělat spoustu restů. Ráno po hladovce si dám jen zeleninový vývar, uvařím kaši z ovesných vloček, jáhel nebo pohanky s jednou lžičkou kvalitního oleje, oběd je také lehký, například rýže se zeleninou. Mám s tím výborné zkušenosti a mohu jen doporučit.“
Hladovkou si můžete ublížit
Pro hladovění rozhodně není MUDr. Václava Kunová z webu Rozumné hubnutí. „Během prvních třech dnů, pokud je to nutné, například před operačním zákrokem, se tělo s hladovkou vyrovná poměrně dobře. Podmínkou je, aby byl zajištěn přísun dostatečného množství tekutin. Pokud ale jde o člověka staršího nebo s některými typy onemocnění, znamená již jednodenní hladovka zhoršení zdravotního stavu,“ říká lékařka.
Den bez jídla asi nebude problém, ale delší dobu lékaři nedoporučujíFoto: Thinkstock
Počínaje čtvrtým dnem hladovky již i u zdravého člověka klesá schopnost imunitního systému bojovat se sebemenším zdrojem nákazy. Časté jsou záněty močových cest, záněty žil a další. Výkonná imunita je ale potřeba i pro udržení antioxidační kapacity organismu, tedy pro schopnost likvidace volných radikálů – ty se tvoří i během hladovky, a to v průběhu metabolických pochodů.
Hladovějící tělo si nebere ze zásob jen tuky, musí sáhnout i do bílkovin a rychle klesá podíl svalové hmoty. Snižuje se množství energie, které tělo spálí v klidu, a člověk se ocitá v pasti: příjem energie, tedy množství jídla musí být po hladovce mnohem menší než před ní, jinak váha začne závratnou rychlostí stoupat.
„Každá hladovka akceleruje vznik osteoporózy. Tělo se začne okyselovat, což vede k úniku vápníku z kostí a ty rychle řídnou. Hrozí zhoršení kvality pleti a vlasů, které může být i nevratné,“ varuje MUDr. Václava Kunová.
Proti hladovce by hlasovala i Mgr. Lada Nosková z DietPlanu. „Považuji to za nesmyslné rozhodnutí. Zvláště delší hladovky bez lékařského dozoru jsou hazardem se zdravím. Lépe než držet půst je kontrolovat jídelníček dlouhodobě,“ uzavírá.
K jakému názoru se kloníte vy a vyzkoušeli jste někdy hladovku? Napište nám, jaké s ní máte zkušenosti!
