Článek
Než jsem poznala svou nejlepší kamarádku Hanku, představovala jsem si pod pojmem „prostitutka“ děvy lehkých mravů, neustále zmalované, svádějící, co se dá, které podél silnice točí kabelkou a svou práci provádějí pro zábavu a pro vidinu snadného výdělku.
Jenže pak se k nám přistěhovala paní kolem třiceti let, maminka osmileté a šestileté dcery. Úplně normální příjemná mladá paní. Až když se naše přátelství prohloubilo, svěřila se mi.
Po rozvodu zůstala sama se dvěma dětmi, a protože byt byl manžela, musela si najít podnájem. Jako matka samoživitelka sehnala práci jen jako prodavačka za pár korun, a i když neustále obcházela různé firmy, nikde ji nechtěli. Děti rostly, měly potřeby úměrné svému věku, jenže ona neměla prostředky ani na ty základní. Neměla z čeho šetřit a už byla zoufalá.
Pak ji napadlo podat si inzerát, v němž nabídne doprovod do společnosti. Ze spousty odpovědí nabízející jí sex za peníze si vybrala dva muže, s jedním se zúčastnila nějakého večírku, s druhým firemní akce. Vydělala si slušné peníze, jenže takové nabídky se nehrnuly často. A když tolik mužů bylo ochotno zaplatit i za ten sex…
A právě tak se dostala k našemu nejstaršímu řemeslu. Časem se se zákazníkem naučila vypnout a brát to jako nutné zlo, na jehož konci zůstane tisícikoruna, za kterou zaplatí holkám obědy ve škole nebo jim koupí něco jiného, co aktuálně potřebují.
Na svou práci si zvykla. Přes den je to hodná maminka a příjemná paní prodavačka od nás ze sámošky a pouze některý večer tráví její děti u nás doma a ona odchází za zákazníkem do hotelu. Má už své stálé klienty, znají se a ona může vědět, co od nich čekat. Nicméně, jak sama říká, rozhodně to není každý týden a rozhodně to nebere jako zábavu.
Mám možnost vidět ji zaraženou a roztržitou, když k nám večer přivádí své děti, a naopak veselou a uvolněnou, když se pro ně s tisícikorunou v kapse vrací. Vím, že jí to nedělá zrovna potěšení, nicméně tvrdí, že je na své rozhodnutí hrdá. Měla dvě možnosti, neustále se protloukat, jak se zrovna dalo, půjčovat si, od koho to jen šlo, a doufat, že bude mít z čeho vrátit, nebo začít s tímto řemeslem. Upřímně ji obdivuju pro její statečnost. Sama doufám, že na tom nikdy nebudu tak, abych musela řešit stejné dilema.
Už v pondělí startuje nové Téma týdne z názvem Jsem šílené žárlivá. Týká se tahle ,,vada" přímo vás? Nebo žárlivost nepovažujete za překážku? Jaká byla největší žárlivá scéna, kterou jste kdy zažila? Napište nám své příběhy na info@prozeny.cz a můžete vyhrát 500 korun!
