Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Opustil mě, ale já čekám dítě. Mám mu to říct?

Foto: Profimedia

Má dítě právo na otce, i když ten opustil jeho matku kvůli jiné ženě? Josef Hausmann má jasnoFoto: Profimedia

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Muž opustí přítelkyni kvůli jiné ženě, jenže ona zanedlouho zjistí, že je těhotná. Co teď? Má to bývalému zatajit, nebo za ním okamžitě jít? Ptá se čtenářka Martina. A takhle to vidí chlap!

Článek

Zjistit krátce po rozchodu, že jste těhotná? I to se může stát! Ale jak se k takové situaci postavit? Měl by se vše biologický otec ihned dozvědět, nebo to může nevěrníkovi zatajit? Na e-mailu jaktovidichlap@prozeny.cz se na to ptá čtenářka Martina. A Josef Hausmann odpovídá!

Čtenářka Martina: „Když by muž opustil svoji přítelkyni kvůli jiné a ona by krátce na to zjistila, že je těhotná, měla by mu to oznámit, nebo by si to měla nechat pro sebe? Je to ošemetná situace: Když mu to neřekne, tak je to špatně, zatajila mu to, a když mu to řekne, tak je to taky špatně, protože ho za každou cenu chce pro sebe. Kde je vlastně to správné řešení?“

Vážená slečno, existuje celá Úmluva o právech dítěte (viz materiály OSN – Convention on the Rights of the Child), podle které mají děti právo na všechno možné včetně vzdělání, slušného zacházení a podobných proklamativních keců. Nejrůznější neziskovky pořizují dětem linky bezpečí a policie speciální pracoviště, kde si mohou stěžovat, když třeba dostanou na zadek za špatné vysvědčení či jejich „práva“ jsou jinak pošlapávána.

O tom hlavním, co dítě potřebuje – totiž právu na otce – se na rozhodujících místech mlčí. Jako kdyby to bylo něco přežitého, malicherného, kontraproduktivního, nemoderního, kacířského. Nikomu se to nehodí do krámu, tak ať to sem nikdo netahá…

Váš příklad (či příklad vaší hypotetické kamarádky) ilustruje hned tři společensky neošetřené aspekty. Zaprvé – jak pouhým náladovým rozmarem ženy nebo na základě něčí (hloupé) rady lze dítě připravit o svého nejmocnějšího spojence – biologického otce, za druhé – flagrantní diskriminaci mužů, kterým – opět rozmarem ženy – lze zapřít existenci jejich potomka a upřít právo podílet se na jeho výchově, a za třetí – jak se beztrestně přenese hmotná podpora takového dítěte z beder (třeba i nezodpovědného) otce na bedra daňového poplatníka, aniž by se ho kdo ptal na souhlas.

Možná, že kdyby ten váš otec/neotec měl v bance miliony, vůbec byste neváhala. Váháte, protože sama nevíte, jestli se vám vůbec vyplatí podstoupit o něj souboj s tou druhou, kterou byste (s takovým trumfem) s největší pravděpodobností porazila.

Osud dítěte, které, vyrostlé bez otce, bude mít rozdané nepoměrně horší karty do života, se do vašich úvah vůbec nepromítá! Čím horší budete matkou, tím důležitější bude pro dítě pojistka přítomnosti otce.

Na vaši otázku odpovídám tedy jednoznačně: Oznámit!

Co když on po dítěti touží, co když si našel jinou, protože s vámi se ho nedočkal? Když jste spolu počali dítě, tak si asi moc protivní nejste a máte šanci se sebou vyjít a vytvořit alespoň zdání úplné rodiny – i to je pro dítě lepší než život bez otce.

A jestli se utěšujete, že mu seženete otčíma, přejte si, abyste neměla holčičku. Statistiky o dívkách zneužívaných nevlastními otci jsou děsné.

Reklama

Načítám