Článek
Případů, kdy se muž-ženáč konečně „rozhoupe“, je hodně pomálu, a to ještě ve spoustě z nich, když už vzal jednou „roha“, tak „sakum pikum“ a zhrzené milence pak napíše omluvný dopis někde z Kalifornie.
Kolikrát si milenka musí vyslechnout od svého ženatého milce nářky nad jeho ženou, jak je nemožná, co mu zase provedla, jaký má bordel v kuchyni, jak je odmítavá v ložnici, jak se nestará o děti, jak je lakomá, žárlivá … a jeho vůbec nenapadne, že v hlavě milenky se dokola honí jasná a logická odpověď (kterou z nějaké plané shovívavosti nikdy nevyřkne.): „Tak proč od ní neodejdeš (ke mně)? Proč s takovou krávou vůbec jsi (když můžeš mít mě)?“
Důvodů je několik – včetně jejich kombinací.
1. Manželce se daří brnkat na mužovu genetickou strunu pradobráka starače a zasunout mu do hlavy neoprávněný pocit viny a zodpovědnosti za svůj další osud. („Co by se mnou pak bylo?“) Ten mnohdy chytře spojí s osudem jejich dětí: „Co by s námi pak bylo?“ Velmi nešťastně (protože vytrženo z kontextu) je to vyjádřeno Saint-Exupéryho větou: „Za všechno, co jsi k sobě připoutal, neseš zodpovědnost“.
2. Neochota dělit se o společný majetek. Než by (krkounek) přišel o polovinu (jím) nakeťaseného majetku, raději bude žít v duševním provizoriu. Nehledě na (snad ještě existující) zákon o povinnosti dorovnat exmanželčin životní standard na svou úroveň.
3. Manželka na něj (podnikatele, politika…) něco ví nebo je na ni přepsána jeho firma, firemní majetek, podpisová práva… Je to z jeho strany samozřejmě hrubá chyba, omluvitelná ovšem tím, že se jí dopustil ještě ve fázi zamilovanosti nebo pod tlakem utahující se smyčky orgánů činných v trestném řízení a finančního úřadu.
4. Manželka není tak špatná, za jakou ji vydává milence.
5. Má doma doopravdy „saň“, ale stávající stav mu vyhovuje, neboť mu propůjčuje morální ospravedlnění pro sexuální výboje „do ciziny“.
Proti ženám se zde obrací zákonem netolerovaná bigamie, která by milenkám jejich stav zlegalizovala, umožnila vystoupit z podzemí a zaručila jim některé základní jistoty (dědictví, rovnoprávné potomstvo, nárok na výživné atd.).
Obávám se však, že první, kdo by proti přípravě takového zákona zvedl ruku, by byly ženy.
