Článek
Jak je to z s domácím násilím z pohledu chlapa? Chce vědět, když se jeho žena s něčím takovým setkala? A kdy svět není černobílý a záleží na okolnostech? Na to má jako vždy Josef Hausmann svůj názor!
Čtenářka Radka: „Je mi 23 a jsem studentka. Předchozí vztah jsem měla skutečně velmi vyčerpávající a výjimkou nebylo ani násilí z partnerovy strany. Vás se tedy ptám, jak se na to dívají muži. Měla by žena, která byla obětí násilí, o tomto informovat současného partnera? Jak se na to dívá muž? Je pro něj chudinka, která v jeho očích touto informací ztratí? Nebo naopak ho ovládne nějaký ochranitelský instinkt?“
Vážená Radko, začnu otázkami, které mne napadají – a které asi zůstanou nezodpovězeny. Proč jste v předchozím vztahu zůstávala? Stejně jsem zvědavý, co s vámi ten chlap prováděl, když na jedné straně jeho chování bylo tak vážně nebezpečné, že ho nazýváte násilím (což jest kriminální čin), a že dokonce uvažujete, zda to před novým partnerem nezatajit, a na druhé straně jste (ač jste stokrát mohla) jeho trestnou činnost nenahlásila, nezjednala si spravedlnost, ba opakovaně jste ji (dobrovolně) snášela. Proč?
Jistě zde bylo ono „něco za něco“. Jinak byste odešla po první ráně.
1. Žena, která byla obětí násilí, by měla o tomto informovat policii. Vás ovšem znepokojuje něco jiného, a sice – zda byste o tom měla informovat nového partnera. Asi ano, ale včetně toho, proč k tomu docházelo. Nejen „fackoval mě“, ale i proč, tedy co fackám předcházelo.
Pokud byl opilý, má už sedět za mřížemi. Pokud jste třeba hanobila jeho předky („Seš na mě sprostej, jako byl tvůj táta na tvou mámu“), měl k tomu dle mě plné právo, na chlapa by vyjel také. Třeba ani surový nebyl, to jen vy jste dovedně zahrála na struny, které v něm zlobu vyprovokovaly. Pozor tedy, abyste stížnostmi na minulého partnera na sebe nenapráskala něco, co by ten nový neměl slyšet.
2. Muž je rytíř, který rád vysvobozuje princezny – i když v tomto případě k tomu přišel bez zásluh. Když uslyší o vašem minulém utrpení, přestane trnout, že si vás nezaslouží, a uvolní se, protože ví, že u něj vám může být už jen lépe. Ale bacha, aby to nějak nepoužil proti vám („Už se nedivím, že tě tvůj bejvalej řezal, když se furt hádáš.“).
3. Touto informací tedy v jeho očích neztratíte, naopak – submisivita ženám sluší více než vzdorovitost. Vysíláte tím signál, že jste pro zachování vztahu ochotna mnohé překousnout.
4. Ochranitelský instinkt ho už – jako všechny muže – ovládá.
Snad máte štěstí a není to nějaký primitiv, který informaci o vašem nerovném postavení v minulém vztahu nezneužije pro to, aby je v nějaké mírnější formě také nechtěl zavést, například „Se mnou, který jí prochlastá všechny peníze, to má pořád ještě lepší, než s tím předchozím, který ji bil“.
Sečteno a podtrženo – máte-li čisté svědomí a myslíte-li si, že ten váš nový partner nemá sklony k ovládání druhého, řekněte mu to.
