Jak vybrat správnou školku?

Časopis Uzlíček únor 2008

Je tedy lépe vybrat rovnou školku soukromou, nebo dokonce najmout paní na hlídání? Začít s výběrem školky je potřeba co nejdříve, třeba i rok před zápisem. To bohužel není vtip. V letech minulých, kdy porodnost u nás klesala, obce i kraje předškolní zařízení vehementně rušila. Úředníci na radnicích zřejmě netušili, že se ženy opět rozhodnout mít rodinu. Takže v současnosti, kdy zažíváme „baby boom" silných ročníků ze sedmdesátých let, místa chybí. A situace se asi nezlepší ani v následujících letech, protože do zakládání nových školiček se státu zjevně nechce. V případě, že se od příštího podzimu chystáte do práce, porozhlédněte se po vhodné školce už nyní. V některých zařízeních můžete nechat vaši ratolest zařadit na jakousi „čekací listinu". Podmínkou je ovšem trvalé bydliště v místě zařízení. Děti z jiných částí města či obce se berou až po zápisu těch místních a jen v případě, že nějaké místo vůbec zbude.

Ceny ve státním sektoru jsou pro rodiče příznivé. Průměrná školka stojí kolem šesti set korun měsíčně plus pětistovka za stravné. Měsíční platba tak lehce přesáhne tisícovku. Co ovšem naopak většinou nevyhovuje, je časový rozvrh školek, které až na světlé výjimky zavírají v pět hodin. Tedy v době, kdy většina pracujících rodičů právě končí v zaměstnání. Takže vyzvedávání ze školky je pro většinu matek i otců horor spojený s maratonem. A na jeho konci buď zázrak, že vaše dítě není poslední, nebo naopak významně zvednuté obočí paní učitelky, že ZASE jdete pozdě...

Celkově se služby školek s ohledem na děti lepší rok od roku. Fungují tak zařízení s hudebním zaměřením, školičky, kde se víc sportuje, učí jazyky nebo třeba hraje divadlo. Vstříc se vychází i výchovným či stravovacím zvyklostem jednotlivých rodin. Je tak možné najít i vegetariánské školičky nebo ty, kam s nejmenšími dětmi na přání dočasně dochází i rodiče. A některá zařízení dokonce nabízejí možnost občasného přespání dětí v rámci dětských programů, jako je například noční putování pohádkovou říší. Mezi státní školky patří i ty s trochu jinou výchovnou metodou, jako je walfdorfská nebo Montessori. Vše je ovšem jen o lidech a i nejlepší program může shořet na neochotě jednotlivce.

„Chtěla jsem přihlásit dceru do pražské walfdorfské školičky, protože své děti vychovávám v podobném duchu. A protože vím, jaký je problém s místy, zavolala jsem tam už rok dopředu. Jenže to jsem narazila. Zástupkyně vedení se se mnou odmítla sejít a po telefonu mi vysvětlila, že dopředu svou holčičku přihlásit stejně nemohu, neboť děti vybírají zástupci školky tak, aby tvořily vzájemnou symbiózu. A pokud už nejsem členkou walfdorfského mateřského centra a neuplatňuji jejich výchovu i doma, nemám vlastně šanci. To mne odradilo. Pak jsem ale kontaktovala druhou walfdorfskou školku v našem městě a přístup byl úplně jiný. Vozím sice dceru každý den přes celé město, ale stojí to za to," dělí se o svou zkušenost Gabriela Králová (34 let, produkční).

Jestliže se vaše dítě do běžné školky nedostane, je tu možnost umístit ho do některé ze soukromých školek a studií. Ty mají oproti státním výhodu, že se snaží maximálně vyjít vstříc potřebám rodičů. Děti je možno ráno dovést, jak potřebujete, odpoledne vyzvednout klidně až v sedm a v některých umožňují pro klienty i rozvozy dětí domů.

Další výhodou jsou i jakési permanentky na určitý počet hodin pobytu. Nemusíte tak „kupovat" celý měsíc, můžete dát dítě do školky třeba jen na hodinu a druhý den na tři, zkrátka, jak potřebujete. Nabídka programu je pak srovnatelná se státními školkami, takže hudba, tanečky, cvičení, hry a samozřejmě výlety. Nadstandardní jsou většinou kreativnější aktivity jako třeba kurzy keramiky či celodenní výuka jazyků hrou, které vedou rodilí mluvčí. A právě kvůli výuce jazyků je o soukromé školky velký zájem.

„Jestli je jeden z rodičů cizinec, je pro dítě ideální, když i ve školce mluví svou druhu mateřštinou. Pakliže se ale ve školce naučí pár slovíček, pak přijde domů a tam na něj rodiče mluví česky, nemá to moc význam. Na výuku jazyků je dítě zralé až tak v šesti letech," komentuje současný trend „raného" vzdělávání lektorka jazyků a spolumajitelka agentury na hlídání dětí Petra Těšínská.

Pokud jste se rozhodli, že vaše dítě bude navštěvovat soukromou školku s výukou cizího jazyka, připravte se na menší zemětřesení ve vaší rodinné peněžence. Školkovné v těchto zařízeních si totiž mohou dovolit jen rodiny s vysokými příjmy. Měsíční „školkovné" za celodenní pobyt se totiž v průměru pohybuje okolo 12 000 korun. V dětském studiu Baby Bee na pražských Vinohradech je cena 16 000 a v kanadské školce v Průhonicích dokonce 17 tisíc. Obě školky nicméně nabízejí i zkrácené pobyty třeba jen dvě dopoledne týdně za cenu 6000 korun nebo již zmiňované permanentky. O něco levnější je pak francouzská školka Modré nebe na pražském Smíchově, kde školné vyjde na 9000 až 12 000 korun podle počtu hodin. Za tuto cenu nabízí své služby i většina mimopražských soukromých školek. Naopak jako nejdražší se asi jeví anglická školka Sunny Garden v pražské Tróji, kde měsíční školné za celodenní docházku činí 24 990 korun.

I to se může stát. Když není po ruce ochotná babička, nezbývá než najít prozatímní řešení - paní na hlídání. I tato služba, provozovaná mnoha agenturami, však může být pro řadu rodin finančně nedostupná. Nezbývá tedy než najít paní na hlídání ve svém okolí. Její služby budou jistě levnější.

Osobu, které chceme svěřit své dítě, bychom měli dobře znát, nebo o ní mít alespoň pozitivní reference.

„Rodiče by se určitě měli seznámit se zázemím paní na hlídání. Požadovat čistý trestní rejstřík či psychologické osvědčení není nic neobvyklého, ani „drzého". Vždyť jde o vlastní dítě! I tak bych doporučila některá opatření jako občasná namátková kontrola doma nebo nainstalování webové kamery ve vaší domácnosti. I kdyby to byla maketa, chůva se bude mít na pozoru a bude o svěřená děťátka pečovat jako Mary Poppins," dodává k tématu Petra Těšínská.

Nový návrh, jak řešit prekérní situaci s nedostatkem míst ve školkách, předložil i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Jde o osvědčený model z Belgie a v platnost by měl vejít během tohoto roku.V praxi funguje tak, že si žena na mateřské zařídí živnostenský list a kromě svých dětí tak bude hlídat (už za peníze) i další - maximálně však pět dětí. Návrh se však zatím nesetkal s úspěchem na politické scéně ani mezi některými maminkami. Odpůrkyní je i už zmiňovaná Gabriela Králová:

„Vůbec si to neumím představit, sama jsem byla doma se dvěma dětmi a měla toho dost. Jak tedy můžu vědět, že se „sousedka na mateřské" o další caparty dobře postará?! A jak to je s hygienou nebo se stravovacími návyky? Já bych takové mamině své děti svěřila maximálně na hodinu, když si potřebuji něco zařídit, ale ne pravidelně. Navíc podle mě děti kolektiv, jaký je v rámci školek, prostě potřebují."

Časopis Uzlíček únor 2008