Hlavní obsah

Jak vychovat z chlapce pořádného chlapa

Foto: shutterstock.com

Syn by měl mít v otci vzor

Jaký by měl být „opravdový muž“ podle našich, ženských, snů? Rozhodný, odpovědný, sebevědomý a zároveň vnímavý, laskavý, něžný… Jenže takový ideál se hledá těžko. Občas máme tendenci vinit z nedostatků svého partnera tchyni. Ale jak měla, a jak máme my, vychovávat své syny?

Článek

Filmoví „drsňáci“, kteří nakonec dokážou nejen ženu ochránit, ale také se vší mužností vyjevit své city, vesměs podle kontextu pocházejí z nepříliš příznivého prostředí. Z chudých rodin - pokud vůbec nějakou rodinu měli, případně byli jejich rodiče alkoholici, tyrani… Každopádně neměli právě idylické dětství. Od raného věku se o sebe museli postarat sami, což jim dodává na síle, houževnatosti a zarputilosti.

Jsou ale právě takové podmínky cestou, jak ze svého syna vychovat onoho „opravdového muže“, který je nejen drsňák, ale zároveň schopný vycházet s ostatními lidmi? Na to, jak to chodí v reálném životě, jsme se zeptali psychologa Martina Webera.

Extrémně tvrdá výchova je riskantní

„Pro zdravý vývoj každého jedince je důležité především vědomí rodičovské lásky. Pokud je skrytá a málo projevovaná, bude mít pravděpodobně dítě i v dospělosti problémy s tím, jak dávat najevo své city. Citová deprivace v raném věku bývá cestou k tomu, že dotyčný bude takzvaně emocionálně ,plochý'. Nejenže v některých případech nebude schopen pozitivní city projevovat ani přijímat lásku druhých, ale dokonce bude velmi omezená jeho schopnost vůbec pozitivní emoce mít,“ tvrdí Martin Weber.

Platí zde přímá úměra - podle toho, kolik lásky svému potomkovi projevujete, natolik bude on sám ji schopen dávat najevo v budoucnosti. A navíc, jestliže například dominantní otec zastává tvrdou výchovu, může syn skutečně být velmi soběstačný a odolný, ale také často taková výchova směřuje kromě nedostatku citovosti i ke komplexům.

„Vědomí lásky a jistoty z dětství dodává více síly než tvrdě dominantní přístup. Takzvaně ,chlapské rysy' ve smyslu odpovědnosti a schopnosti si poradit s překážkami podporuje výchova k samostatnosti a důslednosti, nikoli významná dominance rodičů, natož vyvolávání pocitu strachu a přehnaného respektu,“ míní psycholog.

Foto: shutterstock.com

Dítě potřebuje cítit lásku

Nebezpečné matky

I z literatury a mnohých filmů je zřejmé, jak nebezpečné mohou být pro budoucnost svých synů příliš ochranitelské nebo dominantní matky. Například syna přehnaně odrazují před jakýmkoli rizikem, což může mít podobu přemrštěné péče o zdraví či hygienu, ale i co se týče sociálních vztahů: na každém kamarádovi nebo přítelkyni vidí jen to špatné. Takto vychovávané děti pak mohou mít problémy s navazováním a udržením partnerských vztahů i celkovým postojem k opačnému pohlaví. Navíc apriori odmítají řadu situací, které by „normální chlap" měl zvládnout.

„Některé zejména osamělé matky podlehnou sklonu vyžadovat od syna bezmeznou oddanost, chtějí ho mít jen pro sebe, ovládat ho, v podstatě žárlí na každý jeho jiný vztah. Ať už to žena dělá ve formě přehnaně láskyplné péče nebo naopak přísnosti, může pak chlapec na ni být i v dospělosti nadměrně fixovaný na úkor jakéhokoli jiného vztahu. Nebo naopak získat k ženám, které potkává, negativní postoj," říká Martin Weber.

Rozmazlený mazánek

Z takových chlapců se stává „chlap se vším všudy“ jen těžko. „Často se jedná o jedináčka, ale třeba také mladšího sourozence. To, že je neustále hýčkán a opečováván, pak vede k tomu, že bude vyžadovat stejný model i v budoucích partnerských vztazích. Obtížněji sám přebírá odpovědnost za řešení situací, nedokáže být ženě oporou, ale sám ji vyžaduje,“ varuje psycholog.

Jak je to tedy správně? Podle psychologa Martina Webera je nejlepší cestou láskyplná výchova, kamarádství, povzbuzování k odpovědnosti a umění překonávat překážky.

Určitě bude poučné pro nás i ostatní čtenářky, pokud nám sdělíte vlastní zkušenosti s výchovou synů a hlavně - jak to s nimi dopadlo nebo dopadá. Těšíme se na vaše příspěvky na info@prozeny.cz.

ynezorPumanzeSaNyknalC