Hlavní obsah

Krev a lásky slavných žen: Kateřina Medicejská: Bartolomějská noc krve a lásky

Foto: Profimedia.cz

Kateřina Medicejská na malbě z dílny Françoise Cloueta (1510–1572)

Ženy to dříve neměly lehké – a to ani ty urozené. A složitý život trápil dokonce i královny. Kateřina Medicejská přežila manžela a u vlády držela postupně tři své syny jako francouzské krále, dvě její dcery se staly královnami – a přesto byste s ní neměnili.

Článek

Jestliže byl život některé z velkých žen historie skutečně zaplaven krví, pak to byl právě život Kateřiny Romoly di Lorenzo Medicejské, která stála za Bartolomějskou nocí.

Ale pomalu, abychom se dozvěděli, jak se k tomu vraždění hugenotů v Paříži tahle sexuálně výkonná dáma dostala.

Narodila se ve Florencii v nejbohatší a nejvlivnější tamní rodině. Možná se dá říct, že v nejmocnější rodině celé Itálie. Vždyť z ní pocházeli i papežové. V každém případě to byla rodina, která dokázala pracovat velmi diplomaticky. Rodina, v mnohém poněkud... zvrhlá, pokud jde o sex a morálku.

Dohodnutá svatba

Kateřině umřeli oba rodiče krátce potom, co se narodila, a rodina ji poslala ke strýci papeži Klementu VII., aby se o ni postaral a zajistil jí patřičné vychování a později manžela na úrovni, který rozšíří vliv Medicejských dále do světa. Nějaký čas předtím prožila v klášteře, kde ji jeptišky naučily řecky, latinsky a také se správně a na úrovni chovat v urozené společnosti.

Papež se snažil, jak pokud jde o dívčinu výchovu, tak i v souvislosti s jejím provdáním za někoho významného. S tou výchovou... Mimo to, že jí zajistil skvělé učitele, hodně se jí věnoval sám. Zvláště když dívce bylo už tak jedenáct, dvanáct let. V té době ji zasvětil do umění lásky, které pak mohla dobře využít v boji o přízeň svého manžela. Ale rád se jí zbavil. Nebyla moc hezká. Zato hodně chytrá až vychytralá a taková zavile vytrvalá. Kdyby si ji nechal u sebe, byla by nakonec schopna přinutit ho k tomu, aby si ji vzal. Ne, to ne. Spíše by ji, v intencích rodinných tradic, dal zavraždit.

Papež rozhodl, že výhodné bude, když se tehdy čtrnáctiletá holka vdá za stejně starého Jindřicha Orleánského, což byl druhorozený syn stávajícího krále Francie Františka I. Stalo se tak 28. října léta Páně 1533. Nedlouho poté ale Klement VII. umřel.

Důsledná vychovatelka

Nový papež se s Francouzi přel. Nevyplatil ani dívčino věno. A tak se Kateřina dostala do hodně svízelné situace. K tomu ještě přispívala jedna velikánská nepříjemnost.

Ta nepříjemnost se jmenovala Diana de Poitiers. Měla na starosti výchovu Jindřicha od malička a věnovala se jí podobně důsledně jako papež výchově Kateřiny. Již od dětství mu nejen dovolovala, ale dokonce ho vedla k tomu, aby s ní obcoval, aby si s ní užíval lásky fyzické. Jindřich se na ní stal hodně sexuálně závislý.

Výsledkem toho bylo, že sice měl manželku, ale ve skutečnosti řídila dvůr Jindřichova milenka.

Když v roce 1536 zemřel Jindřichův starší bratr, tak právě Kateřinin manžel dosedl na francouzský královský trůn.

Deset let neměla Kateřina s manželem dítě. A to on zase dítě měl. Nemanželské. Dcerušku. Takže se začínalo šuškat o tom, že Kateřina je neplodná. Skoro to vypadalo na rozvod. Jenže potom to šlo ráz na ráz. Deset dětí mu porodila. Její vliv pochopitelně rostl, protože král se s ní z dětí radoval.

Roku 1559 Jeho Veličenstvo zemřelo. Ve čtyřiceti letech. Při rytířských soubojích po zranění oka.

Foto: Profimedia.cz

Portrét Kateřiny Medicejské jako francouzské královny visí v galerii v paláci Pitti ve Florencii

Velkorysá vdova

Jeho milence Dianě je šedesát. Je smířena s tím, že nyní ji královna potrestá za všechny ústrky, jichž se vůči ní dopustila. Ta je však milosrdná a bere si od ní jenom korunovační klenoty, které si Diana přisvojila. A jeden její zámek mění za jiný.

Ještě než se dámy rozešly navždy, setkaly se mezi čtyřma očima.

Diana se opatrně zeptala: „To je vše, co požadujete, Veličenstvo?”

„Ano, myslela sis, že tě dám popravit?” skoro se rozesmála královna.

Milenka králova se roztřásla: „Bála jsem se toho.”

„Není to zapotřebí, teď už nejsi nic. Nejsi nikdo. Nemůžeš mě jakkoliv poškodit. A taky, na druhou stranu, máš u dvora dost přátel. Proč bych si mezi nimi dělala zlou krev? Jenom si dej pozor, abychom se již nikdy my dvě nesetkaly.”

„Vynasnažím se, Veličenstvo.”

Není známo, že by k jejich dalšímu setkání kdy došlo.

Matka králů

Králem je patnáctiletý František II., syn Kateřiny a manžel Marie Stuartovny. Mimochodem Marie říkala své tchyni pohrdavě „kramářka z Florencie”, protože nebyla královského rodu.

Nový panovník vládne jen rok a pak umírá na sepsi. Královna vdova se stává regentkou svého syna Karla IX., který je velmi nemocen a kromě toho je mu teprve necelých deset let. Z čehož vyplývá, že Kateřina uchvátila do svých rukou veškerou moc.

V Evropě se začíná válčit. Ve Francii stojí proti sobě hugenoti a katolíci. Kateřina se snaží uklidnit situaci a nabízí svou dceru Markétu za manželku Jindřichu Navarrskému, což je vůdčí hugenot. Oddával je kardinál Karel Bourbonský, strýc novomanžela.

Zřejmě velice proti svatbě byla Jindřichova matka, a tak krátce po svém příjezdu do Paříže musela onemocnět a zemřít. Nicméně k uklidnění nedošlo, a tak Kateřina, které se nedařilo přesvědčit svého syna, aby proti hugenotům tvrdě zasáhl, poslala najatého muže, aby zabil člena královské rady a králova blízkého přítele admirála a hraběte de Colignyho, dalšího vůdce hugenotů. Střílel na něj na ulici, ale byl to špatný střelec. Admirál vyvázl s lehkým zraněním. Následně se radil s kolegy o otevřeném povstání.

Kateřina se s takovým výsledkem nesmířila a dala admirála a všechny jeho blízké zavraždit na den svatého Bartoloměje roku 1572.

Když už vraždění hugenotů jednou začalo, pokračovalo se a bylo prolito velké množství hlavně protestantské krve. Karel IX. již s tím byl svolný. Rozšířila se dokonce zvěst, že král nařídil zabít všechny protestanty. Desetitisíce hugenotů byly zavražděny.

Jindřich Navarrský běsnění přežil a rychle konvertoval ke katolicismu.

Konec dobrý...

Královna pořádala hodně plesů, slavností, představení, zvala ke svému dvoru řadu umělců. Především z Itálie. Proslýchalo se, že s mnoha z nich strávila dlouhé a příjemné chvilky v posteli.

Pak jim zaplatila a poslala je domů. Kdo nechtěl odjet dobrovolně, odjel z donucení, a když neodjel, byl většinou nalezen s dýkou v srdci nebo v zádech. Královna nepotřebovala, aby se o ní šířily klepy, jakkoliv pravdivé.

Dva roky nato zemřel slabý Karel IX. ve čtyřiadvaceti letech.

Králem se stal další Kateřinin syn Jindřich III. Nebyl to příliš ekonomicky zdatný muž. Kateřina kvůli němu a jeho dluhům dala do zástavy korunovační klenoty, aby nedošlo k ostudě jak trám. Nicméně královnu matku postupně zbavil moci a zahnal ji na zámek v Blois. Tam potom v necelých sedmdesáti letech zesnula.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama