Článek
Terapeutka dr. Laura Schlessinger se domnívá, že mnoho žen neustále oplývá neskutečným množstvím výmluv, proč ve vztahu setrvává, i když nejsou spokojené. Jako důvody se ohánějí povinnostmi, závazky, oddaností a bůh ví čím ještě. Ale protože svět není jen černý nebo bílý, pod povrchem všech těch omluv a tichého trápení narazíme na nízké sebevědomí, strach, špatné zkušenosti z dětství.
Lepší nějaký než žádný partner?
Osmadvacetiletá Gábina, která svoji známost udržuje pátým rokem, o tom ví své, i když si to doopravdy nechce přiznat: „Kája není špatnej. Máme spolu Aničku, kterou má rád, a já už jen kvůli ní nechci odejít. Vždyť se vlastně nemáme špatně. Kája je vždycky pár dní s námi, pak o něm třeba dva tři týdny nevím. Přijde si pro peníze, vyperu mu, uvařím. Kolikrát chce i sex, i když, jak říká, ho má jinde dostatek. Ale já se mu snažím vyhovět. A to, že na mě někdy sprostě křičí, je přece normální. Vždyť všude je něco,“ snaží se omlouvat situaci Gábina.
Žije v tak trochu jiném světě a vlastně ani sama nechce nic změnit. A má k tomu tisíc důvodů, proč mají věci zůstat tak, jak jsou. Odkud se v některých z nás bere tenhle pocit? Jedním z důvodů může být snaha o řešení jiných problémů, než těch, které se nás aktuálně týkají. Tím, že před nimi zavíráme oči, se neposouváme nikam dál, což může být příčinou depresí. Gábina se následně nato svěřila, že neměla šťastné dětství, ale chce ho vytvořit pro svoji dceru. Takže se obětovala.
O problémech je potřeba si promluvitFoto: shutterstock.com
Trpím, protože musím!?
Některé ženy jako Gábina jsou nespokojené, ale nic s tím neudělají. Neustále si stěžují, avšak nečiní žádné kroky. Je to tak proto, že se velmi nerady smiřují se skutečností, kterou přijaly. A tak se s tím snaží vyrovnat – aby si něco dokázaly tam uvnitř. Pořád ale zůstávají v rolích mučednic, které „musejí“ zvládnout to nebo ono, odpustit všechno, čeho se na nich partner dopustí… Je jasné, že některé hodně složité životní situace si žádají setrvání v daném svazku, ale pořád je to naše volba, kterou můžeme změnit.
Od lenosti k závislosti
Od zodpovědnosti, aspoň zdánlivě, ulevuje útěk od reality – prášky na uklidnění, přejídání se nebo naopak hladovění. Problém ale není v partnerovi, ale v každé z nás. Naše já si musí vážně popovídat opět a jen s naším já. Odhodlat se říct: DOST! A nenechat partnera hrát hru: Tvůj nedostatek sebejistoty mě baví.
Pamatujte, že:
- násilí nemá v partnerství co dělat
- každá situace má své řešení
- nikdo nemusí trpět z rozmaru druhého
- komentáře typu: „Jednou jsi moje žena, takže budeš poslouchat, ať chceš nebo ne“ jsou psychickým nátlakem, který nejste povinna tolerovat
- malé náznaky psychického i fyzického týraní zpravidla naberou na intenzitě, čímž se situace stále více přibližuje ke hranici neúnosnosti
Krizový plán
- Do rukou osoby, které věříte, uschovejte důležité dokumenty (zdravotní dokumentace, průkazy, rodné listy atd.) nebo jejich kopie, zásoby životně důležitých léků, náhradní klíče od bytu a aspoň minimální finanční hotovost.
- Pokud se obáváte o své dítě, vyrozumte o tom institut OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dítěte) a nacvičte si, kam se má v případě potřeby schovat nebo koho zavolat.
- Doma máte stejná práva jako partner. Jestli vás nějakým způsobem omezuje, naschvál vyměňuje zámky apod., máte právo na něj podat trestní oznámení.
- Ponižovat a nutit vás k intimnímu styku rozhodně druh/družka nesmí! Oznamte to na Linku důvěry a poraďte se dál, jak postupovat!
- Neomlouvejte násilnické sklony svého partnera a nenechte si vsugerovat, že vina je na vaší straně. Jestli už ale máte pochyby, popište své pocity psychologovi. Pomoc, která přichází včas, je nejvíce účinná!
Dr. Laura Schlessinger říká, že se ženy do těchto situací nedostávají z hlouposti, nýbrž proto, že se málo orientují na svůj vlastní život a nezávislost, a tak se raději někomu pověsí na krk. To ale žádné pochybnosti neodbourá a smysl jednání nedodá! Jediná správná věc je řídit se vlastním rozumem, nikoliv strachem. Ten totiž způsobuje, že žena vydrží opravdu až nemožné…
Našla jste v Gábině sebe samu? Také byste partnerovi odpustila první poslední, jen aby s vámi zůstal? Nebo máte v sobě dostatek hrdosti i sebeúcty a podobný typ muže byste vedle sebe nesnesla ani za milion? Zapojte se do diskuse pod článkem. Chceme znát váš názor!
