Hlavní obsah

Kdy únava není výmluva? Tahle nemoc vás může vyřadit z běžného života!

Foto: gpointstudio, Shutterstock.com

Spí v noci, spí ve všech volných chvílích ve dne a mohli by vlastně spát skoro pořád. I naprosto běžná aktivita je unaví „k smrti“. Nejsou to lenoši ani simulanti, jak je mnozí, včetně některých lékařů, nazývají. Trpí chronickým únavovým syndromem…

Článek

Říká se o něm, že je to taková novodobá medicínská záhada. Příčiny chronického únavového syndromu (chronic fatigue syndrome neboli CFS) lékaři zatím jen odhadují. Někteří ho dokonce považují za nesmysl. Může totiž probíhat v různé intenzitě a mít nejrůznější přidružené symptomy, proto se dá jen stěží postihnout. Přesto už potkal miliony lidí po celém světě.

Romana: Nic podobného jsem nezažila

„Na podzim před dvěma lety se mi na několik měsíců svět převrátil naruby. Mohla za to chronická únava. V té době jsem ale absolutně nevěděla, o co jde,“ začíná svůj příběh osmačtyřicetiletá čtenářka Romana.

„Děti jsme si s manželem pořídili pozdě. Mladšímu synovi bylo v době, kdy se mi to stalo, šest. Začal čerstvě chodit do první třídy. Zároveň jsme ale v práci dovršovali velmi zásadní roční projekt,“ popisuje Romana. „Byla jsem pod velkým tlakem, do toho mě ale velmi stresovalo, že trávím málo času se syny. Když jsem někdy v říjnu dostala klasickou rýmičku, rozhodla jsem se, že si vezmu volno a po mnoha letech ji vyležím.“

To ještě Romana nevěděla, že doma zůstane dalších osm měsíců. Rýma i bolesti v krku po pár dnech sice odezněly, ale zůstala jí neskutečná únava. „Nic podobného jsem nikdy nezažila. Byla jsem tak unavená, že mi bylo jedno, co se děje v práci. Klukům jsem se věnovat snažila, ale po tom, co jsem s nimi udělala úkoly, jsem byla tak vysílená, že jsem si šla v sedm se zvýšenou teplotou lehnout a spala jsem až do rána.“

Romana v závěru ani neví, co ji z nemoci dostalo. Většina lékařů si ji mezi sebou přehazovala jako pingpongový míček. Někdo ji skoro pohřbíval, jiní nemoc bagatelizovali. Dobrý vliv podle ní měla psychoterapie, od toho nejhoršího jí na chvíli pomohla ulevit antidepresiva. Začala se také věnovat hathajóze a pokusila se nastavit pravidelný režim spánku a stravy.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Zapomínání i špatné soustředění patří mezi možné doprovodné symptomy CFS

Co víme o chronickém únavovém syndromu

Určitou mírou únavy trpí vzhledem k dnešní obecně uspěchané době drtivá většina dospělých. Avšak odhadem odborníků dvě až tři procenta populace splňují kritéria únavy chronické.

Jedná se o únavu, která není vázaná na žádné další nemoci – lékaři často u pacientů s tímto problémem hledají příčinu v některých známých onemocněních (onkologické, autoimunitní, psychiatrické diagnózy apod.), avšak neúspěšně.

Chronická únava musí trvat minimálně dva měsíce. Nemocnému se od vyčerpání neuleví ani ve chvíli, kdy se na několik hodin prospal. Jen s obtížemi plní své běžné povinnosti. V krajních případech, kdy nemoc dojde opravdu daleko, nemá prakticky ani sílu vstát a dojít si na záchod.

Další podezřelé indicie

Chronický únavový syndrom s sebou nese i soubor doprovodných příznaků. Ty mohou být skutečně různé, u každého totiž onemocnění probíhá jinak. I proto je velmi nízká pravděpodobnost, že ho lékař správně diagnostikuje. Mezi další symptomy patří zvýšená teplota, která vzrůstá po fyzické i psychické zátěži, bolesti v krku, zvětšení a citlivost mízních uzlin, bolesti hlavy, svalů, kloubů, problémy se spánkem, zapomnětlivost, napětí, úzkost.

Typické také je, že nemoc začne z ničeho nic. Únava se neobjeví a neroste postupně, jak byste asi čekali. Velmi často na úplném začátku stojí jako u Romany drobné nachlazení.

Co s tím

Kdybyste se vy nebo někdo z vašich blízkých s chronickým únavovým syndromem setkali, určitě neotálejte a zajděte k lékaři. Problému se nejčastěji věnují specializovaná imunologická pracoviště. Čím dříve problém podchytí vhodný odborník, tím lépe. Navíc na dobrého experta, který si s ním dokáže poradit, možná nenarazíte hned na první dobrou.

U poloviny pacientů nemoc zkrátka časem odezní. Jedním z nich byla i Romana, která se za pomoci pár podpůrných prostředků dostala z problému sama. Dokonce se i po měsících neplaceného volna vrátila do práce, kde se znovu úspěšně zaběhla. I když po této zkušenosti jednoznačně zvolnila.

Druhá polovina však takové štěstí nemá. Zanedbání by mohlo mít u někoho velmi vážné následky, postiženého může v nejhorším případě až invalidizovat. Proto svou únavu určitě nepodceňujte.

Už jste se s chronickou únavou někdy setkali?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama