Proč hlídat hladinu draslíku? Má zásadní vliv na tlak, srdce i nervy!

Draslík patří mezi jeden z nejdůležitějších minerálů v lidském těle. Jeho hladinu by si měli, a to pod dohledem lékaře, hlídat zejména lidé s nemocných srdcem, vysokým tlakem a diabetici. Zásadní je ho doplňovat při pocení.

Draslík byste našli v každé buňce těla. Jeho nejvýznamnější funkce spočívá v udržování rovnováhy a optimálního poměru tekutin uvnitř a vně buněk. Je zásadní pro správnou funkci srdce a celého kardiovaskulárního systému, stejně tak svalů. Přirozeně podporuje vylučování moči, a pomáhá tak odstraňovat odpadní látky z těla. Spolu s dalšími minerálními látkami se zúčastňuje přenosu nervových vzruchů.

Zásobárnou draslíku jsou svaly, nervy, mozek, ale i pokožka, střevní sliznice, ledviny a játra. Aby ho tělo dokázalo udržet v potřebném množství, potřebuje k tomu hořčík, na mnoha činnostech se zase podílí spolu se sodíkem. To je zásadní pro udržování rovnováhy a optimálního poměru vody ve tkáních, což je zcela nezbytné i pro zdravé fungování ledvin. Závažný nedostatek draslíku, způsobený například silným průjmem nebo zvracením, může člověka ohrozit na životě.

Hladinu draslíku v krvi regulují ledviny – a je to velmi důležité, protože jeho nízká nebo naopak vysoká hodnota může ohrozit zdraví, například kvůli poruše srdečního rytmu. Přitom optimální hladina draslíku pomáhá snižovat krevní tlak.

Co může značit bušení srdce? Zpozorněte, když máte potíže v klidu

Protože je draslík hojně obsažen v běžných potravinách, je možné ho do těla dostat stravou a nápoji, tedy vhodnými minerálními vodami. Pokud ho ale potřebujete víc, například v případě zmíněných zdravotních obtíží nebo během sportovního výkonu, pak je možné zvolit vhodné doplňky stravy.

Na trhu najdete nejčastěji dvě formy draslíku – citrát draselný a glukonan draselný. Obě látky mají schopnost zvýšit hladinu draslíku v těle, ale to na ně může reagovat jinak, mohou mít i různé interakce s užívanými léky, takže jejich užívání vždy raději zkonzultujte v lékárně.

V doplňcích stravy s minerály se často draslík kombinuje s hořčíkem, jelikož nedostatek draslíku je obvykle spojen i s nedostatkem hořčíku. Lze si vybrat variantu tablet s postupným uvolňováním, ale třeba i těch šumivých.

Doporučený denní příjem draslíku by měl být 3,5–4,7 g. Jeho přirozeným zdrojem je zelenina (špenát, kapusta), ovoce (banány, avokádo), ale i pšeničné otruby, maso a přírodní minerální vody.

Pokud má vaše tělo nedostatek draslíku, dává to najevo tím, že můžete trpět potížemi se zažíváním a oslabenou imunitou. Můžete kvůli tomu mít pocit chronické únavy, bolesti hlavy nebo se u vás mohou objevit svalové křeče či slabost – nedostatek draslíku negativně ovlivní schopnost vysílat nervové impulzy a tím i činnost svalů.

Může se to také projevit potížemi se spánkem, horším soustředěním a problémy s pamětí. Důsledkem mohou být i potíže se srdcem – nejčastěji s nepravidelnou srdeční činností - vyšším tlakem nebo řídnutím kostí.

Nedostatek draslíku také zvyšuje riziko cukrovky a projevuje se narušením optimálního pH krve – což ovlivňuje i zdraví kostí a svalů.

Lidé, kteří mají cukrovku, musí hlídat hladinu draslíku i proto, že pokud je ho málo, dochází ke změnám v rámci metabolismu glukózy.

Draslík je minerál, který je naštěstí dostupný v mnoha potravinách a také například v minerálních vodách. Není tedy problém doplnit draslík přirozeně právě jídlem. Pro představu nabízíme přehled potravin, které jsou jeho největším zdrojem:

Na doplňování draslíku by bylo dobré se zaměřit hlavně v případě, kdy proděláte průjmové onemocnění nebo jste častěji zvraceli, užíváte diuretika, tedy léky na odvodnění, nebo se z nějakého důvodu hodně potíte – ať při sportu, ve vedru, nebo při nemoci. V tu chvíli byste měli doplňovat nejen tekutiny, ale právě i draslík.

V takovém případě jsou vhodné minerální vody (středně i silně mineralizované) nebo iontové nápoje. Je to zásadní třeba při namáhavějším sportovním výkonu, kdy se může nedostatek draslíku ohlásit křečemi svalů, nejčastěji lýtek.

Jako laik nadbytek draslíku velmi těžko odhalíte, protože má mnoho příznaků – od brnění v končetinách, slabosti - patří k nim třeba i zvracení nebo průjmy. Jak již bylo řečeno, hladinu draslíku pomocí laboratorních tesů si musí hlídat lidé, kteří mají nemocné srdce. Důvodem je i to, že pokud je ho v těle moc, hrozí náhlá srdeční zástava.

Odborná spolupráce: RNDr. Michaela Bebová, biochemička a odbornice na výživu, www.biochemicka.cz

Časté křeče mohou znamenat nedostatek tekutin, ale také cukrovku