Hlavní obsah

Syndrom vyhoření: Jak ho poznat, kdy potřebujete odborníka a kdy si ještě pomůžete sami

Foto: Kaspars Grinvalds, Shutterstock.com

Foto: Kaspars Grinvalds, Shutterstock.com

Syndrom vyhoření hrozí zejména perfekcionistům. První varování? Práce je středobodem vašeho světa a nebaví vás plánovat ani to, co vám dříve dělalo radost.

Článek

Začíná to nenápadně. Prostě je toho v práci nějak moc. Nestíháte, a tak zůstáváte déle nebo si ji berete domů. Trochu hůř se vám spí. Budíte se dávno před budíkem a už nezaberete. A hlavně: práce vás přestává bavit, nevidíte v ní smysl a začínáte ji nesnášet. Nakonec vám vadí vše: práce, vaši kolegové, klienti.

Jak poznat syndrom vyhoření?

Pro syndrom vyhoření je typické, že má svou dynamiku. Postupně se rozvíjí a zmocňuje se vaší psychiky. Je to závažné psychické onemocnění, které je navíc často spojené se somatickými potížemi. A tak možná skončíte u lékaře s nejasnými příznaky. Trochu bolest na prsou a taky se snadno unavíte. Později už se může stát, že jednoho dne v práci zkolabujete, nebo možná nedokážete ráno vstát a jít do práce.

Oproti jiným potížím a poruchám, je v centru potíží práce, a ne třeba deprese kvůli rozvodu či úzkost z nemoci dětí. Pro syndrom vyhoření platí, že jeho podstatou je pracovní přetížení a problémy s tím spojené.

Příznaky syndromu vyhoření

  • podráždění
  • poruchy spánku
  • přetrvávající pocit únavy
  • pesimismus a cynismus
  • nespecifické (somatické) zdravotní potíže, jako jsou bolesti hlavy, blokace páteře, poruchy trávení
  • změny chování
  • vyhýbání se zátěžovým situacím
  • izolace – omezování kontaktů, i těch, které vás dříve těšily
  • úzkost – pocit, že jste v pasti
  • ztráta schopnosti prožívat radost: smutek, pocity vlastní bezcennosti, neschopnost vidět pozitivní věci
Foto: Marc Zimmermann, Shutterstock.com

Psychické vyhoření se často projevuje bolestí tělaFoto: Marc Zimmermann, Shutterstock.com

Co by vás mělo varovat, že máte syndrom vyhoření

Cítíte se vyčerpaní. Nedokážete se radovat z věcí, které vás dřív těšily. Otevřít diář a napsat si úkoly je malé peklo. Nedokážete plánovat ani věci, které máte rádi.

Ukazatelem může být takzvané pravidlo jednoho měsíce. To by totiž měla být maximální doba, po které se vaše nálada vrací do normálu i po těžkém pracovním období.

Druhé pravidlo se týká vzpomínek. Pokud na otázku, co pozitivního jste v poslední době zažili v práci, nedokážete najít odpověď, zpozorněte.

Jak se dostat ze syndromu vyhoření

Jestliže jde skutečně o syndrom vyhoření, je reálná šance se z toho dostat. Je možné znovu získat rovnováhu, motivaci a chuť dělat, někdo to zvládne i bez pomoci odborníka.

Musíte se zaměřit na tři slova: rovnováha, úspěch a přístup.

Problém vyhoření totiž vzniká právě v těchto oblastech. Nerovnováha mezi pracovním a osobním životem vede k vyčerpání. Neúspěch v práci často vyústí k demotivaci a negativnímu nastavení. A přehnaně odpovědný a perfekcionistický přístup k práci nás přivádí k pocitu selhání.

Co můžete v případě syndromu vyhoření udělat sami

Jestliže jste ještě ve fázi, kdy jste se nezhroutili, ještě dokážete spát a hlava vás bolí jen pětkrát do měsíce, zkuste si pomoci sami. Zapomeňte ale na chytré a nic neříkající rady typu: běž si zaběhat a užívej si přítomného okamžiku.

Každému pomůže něco jiného, je ale nutné začít dělat i jiné věci než pracovat. Pozor! Na začátku se vám do toho nebude chtít. Je nutné navzdory nechuti udělat několik opakování, aby se zase obnovil vztah k nepracovní aktivitě.

Samozřejmostí se musí stát třeba dovolená a volné víkendy. Tím obnovujete rovnováhu v životě, takzvaný work-life balance. Přečtěte si třeba knihu Krok za krokem.

Jednou z příčin vyhoření je opakovaný zážitek neúspěchu. Takže další krok proti syndromu vyhoření je zaměření se na úspěch. Začněte mluvit o tom, co se v práci daří. Možná i budete muset kolegům říci, že vás už otravuje to věčné stěžování si.

Promluvte si se svým nadřízeným. Mnohdy taková jednoduchá věta: Já mám poslední dobou pocit, že se mi nic nedaří, může nastartovat smysluplný rozhovor, kdy vám šéf ukáže, co vidí pozitivně.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Někdy stačí svěřit se šéfovi, pokud máte toho správného…Foto: fizkes, Shutterstock.com

Perfekcionisté potřebují odborníka

Nejtěžší částí je změna přístupu. Syndrom vyhoření logicky více hrozí perfekcionistům, kteří berou práci velmi vážně. Pokud je perfekcionismus váš výrazný osobnostní rys, neobejdete se většinou bez zásahu odborníka. To, že jde o osobnostní rys, poznáte podle toho, že je to pro vás typické.

Například se pokaždé bojíte, že nestihnete své úkoly, i když se vám to za celou kariéru nikdy nestalo. Ostatní o vás říkají, že jste perfekcionista, a vám to dělá dobře. Už od mládí vás rozčilovalo, že lidé kolem vás nejsou dostatečně zodpovědní, rychlí, pečliví a podobně.

Je třeba se naučit reálným očekáváním vůči sobě i ostatním, ale sami to nezvládnete. Najděte si psychologa, který vám s tím pomůže. Co od něj můžete čekat? Terapie se zaměří na to, kde se přehnaná odpovědnost a perfekcionismus bere. Co vás pohání k sebedestrukci prací.

Terapeut vám pomůže najít příčinu nesprávného přístupu. Potom spolu najdete optimální pracovní styl. Naučíte se, jak reagovat v pracovní zátěži a jak si do budoucna tento přístup udržet.

Odborná spolupráce: Mgr. Tomáš Vašák, psycholog a kouč

Reklama