Hlavní obsah

Kdy začít mluvit s dětmi o sexu?

Foto: shutterstock.com

Už ve čtyřech letech děti vnímají rozdíly pohlaví

Možná to zní jako poněkud šokující doporučení, ale většina odborníků radí začít děti seznamovat se sexuálními tématy již od tří nebo čtyř let. Jak dodávají, už v tomto věku naši potomci vědí, „co je co".

Článek

„Pochopitelně jinak než s dvanáctiletými, ale rozhodně je chybou se těmto otázkám vyhýbat, natož dokonce dávat najevo, že jsou nepřístojná nebo je považujete za něco ,sprostého'," říká psycholožka Marta Franclová. Rovněž Ondřej Trojan ve své nedávno publikované knize s názvem Jak mluvit s dětmi o sexu určené rodičům a učitelům začíná komunikací s tříletými dětmi.

Jak mluvit s tříletými

Samozřejmě tím nemáme na mysli zasvěcovat malého předškoláka se sexuálními praktikami, líčit mu hormonální procesy a podobně. „Nicméně začíná být v tomto věku přiměřené nenásilně podporovat zejména vnímání rozdílů mezi muži a ženami, chlapci a holčičkami. „Stejně jako učíme děti rozlišovat ostatní části těla, jako je oko, ucho, ruka… tak se nemusíme bát pojmenovat i pohlavní orgány,“ konstatuje Marta Franclová.

Podle ní už ve třech letech již děti vnímají chování mezi rodiči, vzájemné něžnosti, ve školce poznávají, v čem se jinak chovají a prezentují kluci a holčičky. Také lze těžko zabránit tomu, aby občas děti něco z této oblasti mimoděk nevyslechly nebo nezahlédly v médiích. To vše vytváří první základy sexuálního chování. I zcela nevinné mazlení, které je pro ty nejmenší velmi důležité, se podílí na tom, aby v budoucnu dotyčný jedinec uměl přijímat a poskytovat tělesné projevy přízně a sounáležitosti. Mimochodem, dřívější i současné průzkumy v této souvislosti dokládají, že u dětí, s nimiž se rodiče nemazlili, hrozí větší riziko neuspokojivých partnerských vztahů.

„Rodiče by rovněž měli postupně učit dítě rozlišovat, co je a co není vhodné, co by se mělo odehrávat jen mezi maminkou a tatínkem, co je intimní a jaké projevy či témata patří i na veřejnost,“ dodává psycholožka.

Foto: shutterstock.com

Obstojí ještě historka s čápem?

Neodmítejte zvídavé otázky

Ve čtyřech letech dítěte se už mnohdy nevyhnete zvídavým otázkám, které vás mohou zaskočit – samy o sobě nebo tím, že je váš potomek vysloví v přeplněné tramvaji nebo ve frontě k obchodě.

Podle Ondřeje Trojana byste se měli v maximální míře snažit odpovídat ihned a alespoň úvodní odpověď zcela neodmítat. Dítě pak může totiž získat pocit, že se ptá na něco nepatřičného. Užitečné proto v této souvislosti také je se s partnerem zavčasu domluvit a shodnout, jakou strategii a jaký typ vysvětlování u takto citlivých záležitostí zvolíte.

Zároveň se připravte na to, že s tím, jak váš potomek roste a sbírá víc a víc podnětů, často v průběhu času klade opakovaně ty samé otázky. Buďte trpěliví a neodmítejte je stylem „ale o tom už jsme se bavili“. Dítě zkrátka hledá a testuje přístup k věcem, které pro něj zatím stále představují do značné míry složitost a tajemství. Spíš klidně opakujte původní odpovědi, případně je doplňte podle toho, jak se dítě vyvíjí a dozrává, co je schopné zpracovat a vstřebat.

Maličkosti jen zdánlivé

Ondřej Trojan ve své zmíněné knize také poukazuje na to, jak důležité je například výběrem situací, pohádek, vyprávění i komentováním různých situací dětem představovat muže a ženy v různých rolích. I to pomůže navazovat rovnocenné vztahy, nepoškozené nějakými stereotypy nebo předsudky.

K tomu podle něj přispívá i na první pohled zcela marginální rozlišení při používání pojmů, jako je „doktor“ – „doktorka“, „řidič“ – „řidička“, „prodavač“ – „prodavačka“…

Pokud máte nějaké vlastní tipy, jak přistupovat k sexuální výchově těch nejmenších, nebo jste v této souvislosti zažili nějaké pikantní či obtížné situace, napište nám na info@prozeny.cz. Těšíme se na vaše příspěvky.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama