Článek
Klonování neboli vznik nového jedince nepohlavní cestou se provádí přenosem jader somatických (tělních) buněk. Z těla dárcovského zvířete jsou odebrány tělní buňky (např. buňky pokožky, bílé krvinky, buňky z vaječníku samic aj.). Jádro této buňky je vneseno do dozrálého vajíčka, z něhož byla předtím jeho vlastní dědičná informace odstraněna. Při vnesení jádra tělní buňky jsou ve vajíčku nastartovány podobné procesy jako při oplození spermií, a to zajistí zahájení vývoje. Embrya jsou poté přenesena do těla náhradních matek. Pokud se zdaří, donosí náhradní matky klon až do porodu a přivedou na svět zdravé telátko, jehňátko, v budoucnu snad i lidské miminko předem známých vlastností. Klon je totiž genetickou „kopií" své „předlohy".
Maso ve stylu Frankensteina
Klony nemají změněnou dědičnou informaci, a proto není důvod předpokládat, že existují z hlediska bezpečnosti potravin rozdíly. V Česku je potravinám z klonovaného masa nakloněno 54 procent dotázaných, podobně tolerantní jsou podle průzkumu Eurobarometr pouze Britové s 53 procenty a Španělé s 51 procenty. Nejvíce odpůrců, 82 procent, je v Rakousku. Celých 61 procent Evropanů však považuje klonování zvířat za morálně pochybné.
Chcete mít v hamburgru klonované hovězí?Foto: samphoto.cz/jiunlimited
Americká vláda loni podpořila produkci potravin z klonovaných zvířat. A to poté, co FDA (Food and Drug Administration) rozhodl, že maso a mléko z klonovaných krav, prasat a koz je bezpečné. Japonci stejné rozhodnutí vydali už v roce 1999. „Spotřebitelé chtějí přírodní a zdravé jídlo, a ne jídlo ve stylu Frankensteina," oponovala Sonja Van Tichelen, ředitelka organizace Eurogroup for Animals. Zdůraznila, že klonování je nešetrný proces, při němž se narodí přibližně jen pět živých jedinců ze stovky březích matek.
Jsi klon, nebo „normální"?
Klonující vědci se velmi často setkávají s argumentem, že nutné použití embrya (zárodku) znamená zničení života nového jedince. Svoje výhrady k pokusům s lidskými embryi za účelem klonování člověka aktualizoval loni v prosinci také Vatikán. Implantace lidských embryí, jakož i využívání buněk embryí z potratů pro výzkum považuje za „těžce amorální". Vznik nového jedince katolická církev připouští pouze jako výsledek recipročního aktu lásky mezi sezdaným párem. Ale výzkumné práce na lidských kmenových buňkách dospělých jedinců za účelem klonování náhradních orgánů připouštějí.
Tyto kmenové buňky by se měly používat výhradně pro regeneraci vadných buněk a pro náhradu vadných částí orgánů. Pacient už nebude zbytečně dlouhou dobu čekat na transplantaci nebo medikamentální léčbu. Nejdále jsou z výzkumem i legislativou v Austrálii, Británii a ve Švédsku, nezaostávají ani čeští vědci.
