Článek
Na rozdíl od Mikuláše, který odměňuje hodné děti dárky, krampus má za úkol potrestat ty nezbedné a neposlušné. Popisuje se jako démon nebo zlý společník, obvykle zobrazovaný jako strašidelná postava s rohy, drápy, koňským ocasem a s tělem porostlým hustou srstí. Během tradičních vánočních průvodů (nazývaných také Krampuslauf) oblékají lidé kostýmy krampuse a chodí ulicemi, aby vytvářeli zábavné a trochu děsivé scény.
Krampusovy kořeny
Tradice má kořeny v pohanských zvyklostech, ačkoliv byla později integrována do křesťanských vánočních tradic. Podle tradice je však krampus mnohem brutálnější. Za jeho předlohu se považuje mytologická ženská postava Perchta, o které víme už ze 17. století. Podle pověstí obcházela zhruba 12 dní před Vánocemi spící děti, a když byly hodné, dala jim do boty minci. Když zlobily, rozpárala je a dala jim do břicha slámu a kamení.
Rozdíl mezi čertem a Krampusem
I když mají stejný základ, několik odlišností se najde. Především moderním vizuálním pojetím, kdy krampus je tzv. čert dotažený do extrému. Také krampus v Rakousku nedává zlobivým dětem brambory, ale rovnou rákosky. Český čert je nadále úspornější a má s sebou pytel, ve kterém odnese zlobivé děti do pekla. To krampus tahá necky s vodou, kde děti topí.
Není čert náhodou krampus?
Jak už napovídá podobný vzhled těchto pohádkových postav, může se v historických záznamech jednat o tu samou, jen roky pozměněnou bytost. Ve slovanských státech se také věřilo, že když se pravý název démona s rohy a ocasem jen napíše anebo dokonce vysloví, přivoláte si ho na sebe. Proto naši předci zvolili náhradní označení čert. Jak to ale bylo doopravdy? To už se asi nedozvíme, ale bát se můžeme.
