Yves Saint-Laurent: Génius, který dobyl módní svět. Za úspěchem se ale skrývaly deprese i závislosti

Značka Yves Saint-Laurent patří do světa haute couture od roku 1961. Není však synonymem pouze pro luxusní oděvy se šmrncem provokace. Jméno jejího zakladatele je spojeno také s divokými večírky plnými alkoholu a drog, následovanými hlubokými depresemi. Díky svému uměleckému talentu tu ale po své smrti v červnu roku 2008 zanechal majetek ve výši zhruba 13 miliard korun. Jaké byly důležité milníky jeho života?

Yves se s láskou k módě již narodil. Jeho maminka Lucienne Andrée Mathieu-Saint-Laurent ráda zmiňovala příhodu, kdy se jako tříletý rozplakal, protože se mu nelíbily šaty, které měla na sobě. Už jako kluk si pak vystřihoval z jejích časopisů postavy modelek, které lepil na papír a dotvářel jim oděvy.

Když pak nastoupil do školy, spolužáci okamžitě poznali, že je „jiný“. Nejenže byl věčným snílkem uzavřeným do vlastního světa, navíc ještě homosexuálem. Jeho plachost, křehkost i nezájem o typické „klučičí záliby“, jako sport, byly pro ostatní hochy jako červený hadr pro býka. A tak jej při jakékoli možné příležitosti ponižovali, uráželi a bili.

Není ani divu, že se o to víc uzavíral sám do sebe, škole se vyhýbal a bojoval se špatným prospěchem. A nikterak si situaci sám nevylepšoval, když jim opakovaně tvrdil: „Jednou budu slavný, uvidíte!“ Jeho život se výrazně změnil, když se v 17 letech přestěhoval do Paříže, kde začal pracovat u Christiana Diora. Jenže o pár let později byl během alžírské války povolán do armády, kde šikana začala nanovo, a to s takovou silou, že se po pouhých 20 dnech psychicky zhroutil.

>>> Úzkosti, rozvody, ztráta dítěte… I slavní musí čelit ranám osudu

Po kolapsu skončil na psychiatrické klinice, kde ho začali léčit pomocí elektrošoků a silných psychofarmak, která spustila jeho celoživotní závislost na drogách. Po nich sahal především proto, aby potlačil deprese, které ho zřejmě začaly sužovat již během dospívání.

„Yves bohužel nebyl stvořen pro štěstí. Byl smutným člověkem, který neměl chuť do života. Občas byl šťastný, život byl však pro něj příliš těžký,“ říkal o něm později jeho obchodní i životní partner Pierre Bergé. Jeho závislost byla po desetiletí veřejným tajemstvím. Údajně bral kokain i amfetaminy a drogy masivně zapíjel alkoholem. Večírky, kterých se účastnil, byly údajně tak divoké, že měl štěstí, že za ně nezaplatil životem.

Sám o tom ovšem promluvil až na začátku 90. let, když řekl: „V poslední době jsem se velmi změnil. Dnes jsem silnější, daří se mi mnohem líp a beru mnohem míň léků. Jsem klidnější. Zbavil jsem se závislosti na kokainu a alkoholu.“

Návrhář a zmíněný Pierre Bergé se seznámili v roce 1958, když mu o šest let starší novinář přišel poblahopřát k úspěchu jeho první kolekce. Nejenže to byla láska na první pohled – bez Pierra, který měl nevídaného obchodního ducha, by značka YSL zřejmě nikdy nevznikla. Rozdělení jejich rolí bylo jasné – Yves byl tvůrčí motor a Pierre se staral o vše okolo.

Ostatně módní návrhář vždy tvrdil, že finance jdou úplně mimo něj. „Neznám výšku svého bohatství. Je příjemné moci si koupit všechno, co člověk obdivuje. Nikdy jsem nebyl chudý. Peníze mě nezajímají. Důležité je mít je,“ říkal.

Bergé byl ale také tím, kdo jej neustále zachraňoval od jeho démonů. A i když byl jejich vztah po celá léta jako na houpačce, v roce 2008 uzavřeli registrované partnerství – jen pár dní předtím, než Yves zemřel. Pierre později řekl časopisu Vogue: „Všichni lidé mají svou temnou a světlou stránku. Můj život s Yvesem Saint-Laurentem nebyl pohádka. Ale nic bych na něm neměnil.“

Muž s mužem, žena se ženou. Slavní, kteří se nebáli přiznat, že jsou homosexuálové