Článek
Valentino Clemente Ludovico Garavani se narodil v roce 1932 ve městě Voghera na severu Itálie a odjakživa miloval módu. Pravidelně přemlouval rodiče, aby ho vzali do divadla nebo opery, jen aby se mohl kochat pohledem na opulentní kostýmy.
Valentino šel za svým snem
V sedmnácti letech se odstěhoval do Paříže, kde studoval na prestižní škole École de la Chambre Syndicale de la Couture Parisienne a hned po promoci se pustil do práce. Zaučoval se u couture tvůrců Jeana Dessése nebo Guye Laroche a po několika letech praxe se vrátil do rodné Itálie, aby založil vlastní módní dům.
V Římě potkal svého osudového muže
V roce 1960 za podpory svého otce otevřel v Římě módní dům Valentino a jen o pár měsíců později do firmy přizval svého přítele, Giancarla Giammettiho, který tehdy studoval architekturu. Stali se z nich partneři nejen v obchodním, ale i soukromém životě, a přestože po dvanácti letech jejich vztah skončil, zůstali blízkými přáteli a spolupracovníky.
Červená se stala jeho obchodní značkou
Doba Valentinovi přála – na počátku 60. let žila Itálie estetikou Felliniho Sladkého života (1960) a návrhář uměl skvěle uspokojit zdejší poptávku po honosném oblečení. Inspiraci nejčastěji hledal v empíru a také u ohnivé španělské módy – vycházel z oblečení toreadorů, ale i vášnivých tanečnic flamenca, což ho dovedlo až k jeho oblíbené barvě, karmínově červené. A právě do téhle barvy (Valentino Red) návrhář zahalil i svou první couture kolekci v roce 1962.
Oblékal Jackie Kennedy i Sophii Loren
Valentino se stal vyhledávaným návrhářem, jehož popularitu ještě znásobilo setkání s Jackie Kennedy. Ta si jeho návrhy oblíbila do té míry, že si od něj vybrala model na svou druhou svatbu s Aristotelem Onassisem. Honosné šaty to ale nebyly – Jackie se vdala v krajkovém topu s vysokým límcem a plisované sukni z návrhářovy jarní kolekce.
Valentino se stal miláčkem hvězd a mezi jeho klientky přibyla i Elizabeth Taylor, Sophia Loren nebo Gina Lollobrigida. Společnosti se přitom návrhář nestranil a dny strávené v ateliéru vyvažoval obrážením luxusních večírků.
Ikonické oscarové šaty
Silným momentem pro značku Valentino pak byl oscarový večer v roce 2001, kdy se herečka Julia Roberts objevila na červeném koberci v jeho šatech z roku 1992. Sametové šaty se dodnes řadí mezi to nejlepší, co se na Oscarech objevilo, a Valentino tento moment sám vyzdvihl jako jeden z nejdůležitějších ve své profesní kariéře. „Oblékl jsem tolik lidí, ale musím být upřímný. Když Julia Roberts dostala Oscara za Erin Brockovichovou, díval jsem se na televizi a byl jsem opravdu nadšený, že si pro něj šla v mých šatech,“ řekl pro The Telegraph Valentino.
Valentinovy šaty se staly stálicí na červených kobercích a s řadou hvězd návrháře pojilo přátelské pouto. Ačkoli se o něm říkalo, že nerad šije na míru, výjimku udělal u své oblíbené herečky Anne Hathaway, pro niž vytvořil její vysněné svatební šaty.
Litoval, že neměl děti
Anne Hathaway prý pro něj byla téměř jako dcera, vlastní děti ale nikdy neměl a v rozhovoru pro magazín Vanity Fair upřímně přiznal, že je to jedna z věcí, která ho zpětně mrzí. „Je mi líto, že jsem nikdy neměl děti. Nakonec vám zůstane jen náklonnost přátel,“ řekl před lety a přiznal, že v jednom bodě svého života uvažoval o adopci.
Z té ale nakonec sešlo a Valentino odlehčil povídání tím, že by rodičovství beztak nebylo pro něj: „Mám pět psů, mopsů, a když odjíždím na týden pryč, pošlu tam alespoň dvakrát veterináře, abych se ujistil, že jsou v pořádku. Jen si představte, že bych měl děti. Zbláznil bych se.“ Valentino Garavani si svůj soukromý život nechával pro sebe, jeho osudový muž Giancarlo Giammetti mu však zůstal celý život nablízku.
Loučení se světem módy
Návrhář svou kariéru uzavřel haute couture kolekcí v roce 2008 a ve stejném roce se vzdal také pozice kreativního ředitele. Jeho profesní kapitola končila bouřlivým potleskem ve stoje. „Měl jsem štěstí, že byla práce mým koníčkem a přinesla mi tolik radosti,“ nechal se slyšet a dodal, že chce odejít v tom nejlepším. Na penzi měl prý připravenou spoustu projektů týkajících se umění, designu, ale i filantropie, a zdá se, že je během těch let stihl naplnit.
