Hlavní obsah

Krotitelka konfliktů: Míša si má vybrat, u kterého rodiče bude žít, podle čeho volit?

Foto: Monkey Business Images, Shutterstock.com

Rodiče Míši (14) jsou rozvedení a mají ji ve střídavé péči. Všechno dobře fungovalo. Ale otec se teď musí kvůli práci přestěhovat, a tak je otázka péče o dceru opět na stole. Varianty jsou tři – střídavá péče se dvěma od sebe dost vzdálenými domovy a dvěma školami, bydlení jen s matkou, nebo soužití jen s otcem. Rozhodnutí je na Míše, která si s ním ale neví rady.

Článek

Život není vždy snadný a klade nám do cesty překážky, které se zdají nepřekonatelné. Musíme činit závažná rozhodnutí a snadno můžeme nabýt dojmu, že nemáme ani ponětí, co dělat, jak se rozhodnout. Pomoci mohou vztahoví mediátoři. A proto Míša napsala mediátorce Kateřině Bělkové.

Dobrý den,

mám už delší dobu těžkou hlavu z toho, co po mně chtějí rodiče. Rozvedli se asi před dvěma lety. Jejich rozchod proběhl víceméně klidně, naštěstí ani jeden nedělal žádné velké scény. Společně jsme se i domluvili, že budu ve střídavé péči. Táta si našel bydlení kousek od mé školy, takže jsem si na nové podmínky i docela dobře zvykla. S taťkou i mamkou mám dobrý vztah.

Ale on teď dostal skvělou pracovní nabídku. Ta ovšem obnáší to, že se musí přestěhovat hodně daleko. Řekl mi, že samozřejmě počítá i se mnou, že si tam najde byt a mně školu, takže budu mít dvě – jednu u něj, jednu u mámy. Aspoň prý budu mít víc kamarádů. Řekl mi ale i to, že pokud by mě to stresovalo, pochopí i možnost, že budu chtít zůstat s mamkou a s ním se uvidím například o víkendech. Mamka je na tom podobně, řekla mi, že i ona pochopí, když budu chtít být s tátou, že mě nechce do ničeho tlačit, ať se rozhodnu sama.

Já o tom teď pořád přemýšlím. Je to jako nějaká Sofiina volba, mám si vybrat taťku, nebo mamku? Sice mi oba řekli, že je to mé rozhodnutí a že ho budou respektovat a nechtějí mě ovlivňovat, ale já stejně od obou cítím, že když si vyberu toho druhého, tak to tomu prvnímu bude líto. Táta je introvert a moc si nové lidi k tělu nepouští. Vím, že jsem pro něj nejdůležitější ze všech. Jenže mamka má nového přítele a čekají miminko, a když půjdu k tátovi, bude si myslet, že se na ně netěším.

Jak to udělat, abych neměla pocit, že jsem jednoho z rodičů upřednostnila před druhým, a oba věděli, že je mám ráda?

Milá Míšo,

píšete, že se máte rozhodnout, zda budete chtít pokračovat v modelu střídavé péče tak, jak je nastaven, jen s tím rozdílem, že budete mít dva domovy v různých městech, nebo zda budete trvale bydlet jen s jedním rodičem a s tím druhým se stýkat třeba o víkendech.

Nevím, jak moc hluboké vaše trápení a váhání je, nicméně, pokud by vám mělo způsobovat opravdu velké těžkosti, určitě by nebylo od věci, promluvit si s nějakým odborníkem na dětské duše – například školním psychologem nebo se obraťte na linku bezpečí, kam můžete volat zdarma.

Já jako odborník na komunikaci vám mohu poradit, abyste si o všech těchto pocitech, které jste ve svém dopisu popsala, promluvila právě s rodiči. Nebojte se k nim být upřímná a řekněte jim, jak celou situaci vnímáte, čeho se bojíte, proč je pro vás rozhodnutí tak těžké. Věřím, že pokud si s nimi promluvíte, nebudou to brát jako žádnou zradu, ale naopak jako projev důvěry a blízkosti. Navíc by vám ten rozhovor mohl pomoci s rozhodnutím.

Věřím, že se můžete s rodiči zkusit domluvit třeba i na nějakém zkušebním období, kdy si vyzkoušíte, jestli budete střídavou péči ve dvou městech a školách zvládat, a až pak učiníte definitivní rozhodnutí. Moc vám přeji, abyste k rozhodnutí došla brzo a nemusela se již touto otázkou trápit.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek