Látky v kosmetice, u kterých byste se měli mít opravdu na pozoru!

U potravin už kontrolujete složení, než si dáte do košíku něco nového. Měly byste to udělat i u kosmetiky. „Kůží se do těla sice vstřebá menší množství látek než při vnitřním užívání, ale nepodceňujte to. Kosmetiku používáte často a někdy na velkou plochu těla,“ upozorňuje potravinářský chemik Ing. Vít Syrový, autor knihy Tajemství kosmetiky.

Zcela bez konzervantů se výroba kosmetiky neobejde. O škodlivosti jednotlivých konzervantů se dohadují i odborníci. Většina z nich může způsobovat alergické reakce, některé mohou uvolňovat toxický formaldehyd. Za problematické se považují též parabeny. „Řadí se mezi dvacet nejčastějších alergenů. Najdete je ale v zubní pastě, sprchovém gelu či dalších přípravcích, tedy je dáváte na kůži či sliznice,“ říká Vít Syrový.

Dermatologové nabádají k intenzivní ochraně proti UV záření, proto už jsou UV filtry, na obalu označené SPF, i v dekorativní kosmetice.

„Téměř všechny chemické filtry jsou podezřelé z poškozování buněk, u mnoha byly nalezeny aktivní estrogeny, které mají vliv na hormonální hladinu,“ uvádí Magda Síbková z webu Cesta přírody, a dodává: „Pozor i na přípravky s minerálními nano filtry. Nano částice zlepšují vlastnosti přípravku, ale dostanou se do těla. Problematická je jejich zvláštní toxicita, nejasný způsob vylučování z těla a možnost negativního vlivu na stavbu buněk.“

Najdete je hlavně v šamponech a někdy i krémech. Díky nim jsou vlasy hladké a lesklé, lépe odolají teplu, lépe se rozčešou. Ale jen zpočátku. Postupně silikony kolem vlasu vytvoří nepropustný film a mají negativní efekt. Ve složení to jsou látky s příponou cone, siloxane a conol. Například dimethicone, cyclopenthasiloxane, dimethiconol.

Na vonné složky v kosmetice a dalších prostředcích jsou alergická asi tři procenta populace. Alergii můžete mít na syntetické vonné látky jako kumarin, vanilin, heliotropin, ale i na přírodní – například měsíček, levanduli, pomeranč, hřebíček, tea tree olej.

Ideální nejsou ani některá barviva. Například košenilu neboli hlavně ze sladkostí známé a zatracované E120 najdete i v rtěnkách nebo stínech. I tady platí, že se může podílet na vzniku alergií.

Za nevhodné lze považovat i uměle syntetizované tenzidy, například sodium lauryl sulfate (laurylsulfát sodný) a amonium lauryl sulfate (laurylsulfát amonný),které vysušují pokožku. Najdete je ale i v pastách na zuby.

Mnohdy za problémy po použití kosmetického přípravku nemůže složení, ale jeho nevhodný výběr. „Povinnost uvádět na trh jen bezpečné výrobky je sice na straně výrobce nebo dovozce, ale je to spotřebitel, kdo významně ovlivňuje bezpečnost jejich používání,“ uvádí MUDr. Dagmar Jírová, CSc. vedoucí Centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti a Národního referenčního centra pro kosmetiku Státního zdravotního ústavu.

„Je třeba vybírat dle typu pleti a dle účinku, který očekáváte. Přípravky mají rozdílné složení a poměr účinných látek podle toho, pro jakou pleť jsou určeny – zda pro mastnou, aknózní, smíšenou, suchou, či citlivou. Pleti se může stát osudným, pokud použijete například prostředek určený pro mastnou, aknózní pleť, na tu citlivou,“ dodává Dagmar Jírová.

Máte zkušenosti s alergií na kosmetiku? Napište nám!