Lži ve vztahu: Které jsou povolené?

Říká se jim bílé nebo milosrdné lži. Vědci je nazývají o něco odborněji, používají termín prosociální lhaní. Jde o nepravdy, které vyslovujete s dobrými úmysly. A ty mohou vašim vztahům prospět!

Zapomeňte na pokusy někoho ze svých blízkých vyloženě obelhat, ty rozhodně pozitivní vliv na vaše vazby nemají. „Lži, kterým říkám asociální, a vy se jimi snažíte utajit nějaký svůj prohřešek, nebo je říkáte proto, abyste docílili svého osobního zájmu na úkor zájmu toho druhého, určitě nic nezlepšují,“ potvrzuje pro britský deník Daily Mail Robin Dunbar, evoluční psycholog z Oxfordské univerzity.

Jenže existují také takzvané bílé lži. Ty bývají vysloveny z dobrých důvodů, ten, kdo je říká, to se svým protějškem myslí dobře. A proto mají na vztahy naopak pozitivní vliv. Řeči o tom, jak vaší kamarádce nové (vyloženě ošklivé) šaty sluší, nebo o tom, jak se vám partnerův čerstvý (vyloženě neslušivý) účes líbí, vaše vzájemné vztahy jednoduše utuží. „Vyřknete je, abyste tomu druhému zlepšili náladu, pomohli mu nebo mu udělali radost,“ dodává Robin Dunbar s tím, že jde o takzvané prosociální lhaní.

Právě na druhy lží a jejich vliv na mezilidské vztahy se zaměřuje výzkum Robina Dunbara, jeho kolegů a odborníků z Aalto University School of Science ve Finsku. Společně vytvořili komplexní matematický model sociální skupiny a na něm tyto dva druhy nepravd testovali. Přestože šlo o čistě hypotetický model, Dunbar je přesvědčen, že závěry, ke kterým došli, lze aplikovat i na reálný život.

Ukázalo se totiž, že ti, co běžně používají asociální lži, bývají ostatními pomalu ale jistě izolování, jakoby vyčleněni ze skupiny. Naopak ty, kteří se uchylují k bílým lžím, skupina nijak neizoluje, naopak se těmto lidem daří vytvářet mnohem silnější vazby s ostatními.

Navíc podle Dunbara může jeho model pomoci psychologům lépe pochopit, jak to je se lhaním v internetové komunikaci. Sociální skupiny, které si lidé vytvářejí na síti (například okruh přátel na Facebooku či Twitteru), totiž imitují skutečné sociální skupiny v reálném světě. A v tomto virtuálním světě může být prostředkem lži (nebo vlastně samotnou lží) zvednutý palec nebo takzvaný „lajk“. Takže takový obyčejný „lajk“ pod fotkou vašeho kamaráda v nové košili vám klidně může vztah s tímto přítelem zlepšit.

Podle Larry Rosena, profesora psychologie z kalifornské státní univerzity lidé „lajkují“ věci kvůli něčemu, co nazývá virtuální empatie. „Ať už se vám fotka kočky vaší tety líbí nebo ne, tím, že dáte „lajk“, říkáte té osobě, že máte dobré úmysly, že se ji snažíte nějakým způsobem podpořit,“ vysvětluje Larry Rosen.

Je to vlastně určitý způsob obelhávání. „Myslím, že velmi často lze takový lajk vlastně pokládat za bílou lež, pokud to tlačítko bylo zmáčknuto bez jakýchkoli postranních úmyslů,“ tvrdí Larry Rosen.

Ale samozřejmě ne všechny zvednuté palce jsou míněny v takto dobrém úmyslu. I na internetu můžete klamat jen proto, že od toho druhého v budoucnu očekáváte nějakou protislužbu, chcete se jen někomu připomenout, nebo „lajkem“ jen maskujete nějaký svůj prohřešek.

Jak jste na tom se lhaním vy?