Hlavní obsah

Místo manželství smlouva na pět let?

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Nejčastější důvod rozvodu? Rozdílnost povahFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Reklama

Když už se vdáváme a ženíme v podstatně zralejším věku, když už úroveň antikoncepce prakticky odstranila větu „Musíme se brát", když už tedy máme podstatně více času a klidu, chtělo by se říci, že logicky sebereme i více rozumu k tomu vybrat si dobře. Ale my si vybíráme čím dál hůř!

Článek

Uznejte samy: V době, kdy manželství uzavíraly holky s bříškem v osmnácti s devatenáctiletými kluky před vojnou po měsíční známosti, byla někdy před takovými dvaceti lety rozvodovost kolem 35 %. Dnes, v době, kdy se stále snižuje sňatkovost (v loňském roce zase o 4500 svateb méně než v předloňském), by se chtělo nejen říci, ale snad i zvolat, že ti, kteří se do toho přece jen rozhodnou praštit, že to jsou už ti na tutovku. Že už v tom mají sakra jasno. Výsledek? Rozvodovost 49 %!

Tři roky a dost!

Žijeme spolu hezky pěkně pár let „na psí knížku", nikdo nás do svatby nežene, můžeme se očichávat, poznávat a testovat, a přesto se pak rozvádíme (nejčastěji mezi 3. - 4. rokem manželství) jen to fičí. Nejčastější důvod? Rozdílnost povah, názorů a zájmů! Rozumíte tomu? Nejsem žádný kazatel, sám jsem regulérním kazičem těchto statistik, a tedy střílím do vlastních řad. Řádky předchozí i následující berte jen jako zamyšlení nad tím, co to všichni, nebo pardon - jen polovina z nás, vlastně vyvádíme.

Ono to nebude asi tím, že bychom si vybírali čím dál hůř. Zřejmě si vybíráme stále podobně, tedy dobře i špatně. To, co se změnilo, je bič, kterým nás někdo přetáhne přes hřbet při pomyšlení na opuštění či výměnu manžela či manželky. Tím bičem bývala víra, a abychom si rozuměli, v tomto případě nezamýšlím výraz bič boží nijak hanlivě. Naopak. Dodnes je u věřících lidí manželství podstatně stabilnější institucí, vždyť nejnižší rozvodovost v Evropě mají státy se silnou náboženskou tradicí - Itálie, Řecko, Španělsko a státy bývalé Jugoslávie. My jsme však národ z velké míry bezbožný a rychle nabírající opačný, severní kurs směrem ke skandinávským rozvodovým rekordmanům Švédsku a Finsku.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Rozvodem nejvíce trpí dětiFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Rozvod je hračka

Rozvést se je snadné. Biče legislativního jsme se též zbavili. V roce 1963 zrušením principu viny, v roce 1973 zrušením řízení o smíření manželů a v roce 1998 novelizací zákona o rodině. Když se manželé dohodnou na majetkovém vypořádání a styku s dětmi, nemusí si u soudu ani svlékat kabát. Jsou rozvedeni za deset minut. Kdo se chce častěji rozvádět? Ženy! Ale já si nenaběhnu na vidle, abych ženy jednoduše obvinil. Mám-li střílet i do vlastních řad a padni, komu padni, pak musím připustit, že to může také znamenat, že s námi muži už to zřejmě není k vydržení.

Statisticky průměrné manželství trvá v Česku 12 let. Režisér Ingmar Bergman ústy jedné své filmové postavy nabízí namísto manželství smlouvu na dobu určitou, třeba pět let. Ta by se buď prodloužila, nebo taky ne. Už vidím, jak bychom my muži, kteří bychom si chtěli svoji ženu ponechat, ke konci smluvního období sekali latinu! A vy, smluvní ženy, zase vařily teplé večeře. Kdoví? „Bergman byl kanec, to máš pěknej mustr," řekla mi kámoška, která ví, že se tento slavný Švéd rozvedl hned čtyřikrát.

Reklama

Související témata:

Načítám