Článek
Dvanáctiletý Martin asi brzy přijde o počítač, respektive už ho nebude mít ve svém pokojíčku. Pořád totiž hraje hry a jeho mámě už dochází trpělivost. „Už ve školním roce jsme bojovali s tím, že místo spaní hrál a potom ve škole usínal, a dokonce si o něco zhoršil známky. Počítač mu zůstane v pokojíčku přes prázdniny a potom se přesune do obýváku, kde bude na očích,“ je Jitka nekompromisní.
Dobře ví, že se změna neobejde bez vztekání, ale je rozhodnutá neustoupit. Problém je ale v tom, že nemá podporu u partnera. „Přítel totiž hraje občas se synem a nepřijde mu nic divného na tom, že místo reálného žije kluk virtuální svět,“ říká Jitka.
Možná vám připadá fajn, jak váš potomek „válí“ na počítači či jiných přístrojích, které vy neumíte třeba ani zapnout nebo vás vůbec nelákají. Jenže závislost na hraní je stejně nebezpečná, jako jsou ty na drogách nebo alkoholu. Jak ji rozpoznat, co dítěti hrozí a co si s ní počít?
Věnujte se svým dětem, je třeba monitorovat čas strávený u her na různé elektroniceFoto: Profimedia
Znaky závislosti
- Jiný svět ho nezajímá – Závislý nemá zájem o svět kolem sebe, nepociťuje potřebu spát, jíst, starat se o svoji hygienu.
- Nervozita a agrese – Ocitne-li se závislý v situaci, kdy nemůže hrát, projeví se nervozita, dítě může být agresivní, nepozorné.
- Vyměnil kamarády – Dosavadní kamarádi jakoby přestali existovat, dítě si s nimi nemá co říct, protože neznají jeho svět. Přednost dostávají virtuální přátelé, které přitom osobně nezná, a jediné společné prožitky jsou chvíle strávené hrou.
- Změnilo sebe – Aby mohlo ke hře, udělá dítě cokoli. Z nepořádníka se stane pořádný, bude poslouchat na slovo, jen aby mělo klid a mohlo ke hře.
Žádná statistika, která by napovídala, kolik dětí je na hraní závislých, neexistuje. Ne každý rodič totiž vyhledá pro svého potomka odbornou pomoc.
A co tedy dělat, když výše popsané znaky u vašeho dítěte vidíte?
Regulujte čas
„V první řadě by rodiče měli zásadně regulovat čas, který dítě stráví hraním, i když to bude znamenat rozpory, protože potomka to samozřejmě naštve. A když se jednou řeknou pravidla, musí se přísně dodržet,“ upozorňuje terapeutka Lucie Horníková. V některých rodinách dítě nesmí k počítači bez zeptání, jinde zase až od 19 hodin a po splnění všech povinností.
Pokud tohle nepomůže, je třeba vyhledat pomoc odborníků, a to buď přímo v centrech, která se závislostmi zabývají, nebo dětského psychologa. „Pokud je dítě závislé na alkoholu nebo drogách, rodiče to řešit budou a i toto je závislost se stejným dopadem a abstinenčními příznaky,“ varuje Lucie Horníková.
Rodič by měl být tak silný, že by měl ustát ustát odpor potomka k pravidlům, které si vzájemně domluviliFoto: Profimedia
Rodinná pomoc
„V případě adolescentů s problémem hraní na počítači bývá efektivní, když je do řešení tohoto problému zapojena celá rodina, zejména rodiče. Sami dospívající mají totiž velmi zřídka sami náhled na problém – nevnímají svoje chování jako problémové – a také nemají dostatečnou motivaci něco změnit," říká Mgr. Alexandra Roubalová, vedoucí Prev-Centrum – Ambulantní léčba.
Že na spolupráci rodiny velmi záleží, potvrzuje i Lucie Horníková, často totiž rodiče potomkovo hraní tolerují, aby měli klid. „Posadit dítě ke hře je vlastně úleva a rodič se mu nemusí starat o zábavu. Navíc když sám na něčem podobném ,ujíždí`. Vždyť v kolika rodinách táta také něco hraje a ženy zase hodně inklinují k povídání si s virtuálními kamarádkami na chatech,“ podotýká Lucie Horníková.
A ani argument, že rodič sedí u počítače každý večer a i o víkendech kvůli práci, nefunguje, dítě to vidí a napodobuje. Pokud by ovšem rodina místo elektroniky vyhledávala venkovní aktivity, jezdila na výlety... potomek by svůj volný čas vyplňoval efektivněji.
Dospívání je plné nástrah, co si počít s tím, když vaše dítě nějaké podlehne?
Myslíte si, že máte dítě závislé na počítačových hrách? Řešte to!
