Hlavní obsah

Mezinárodní den antikoncepce. Co o ní (ne)víte?

Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Plánované rodičovství, rozkoš bez rizika, nepřeberné možnosti, jak se bránit před nechtěným těhotenstvím, svoboda. To jsou výdobytky moderní doby. I proto s námi oslavte dnešní Mezinárodní den antikoncepce. Protože dřív to tak snadné rozhodně nebylo.

Článek

Moderní svět pokládá možnost plánovat rodičovství a užívat si milostných radovánek bez následků za samozřejmost. Obzvláště ženy, které mají díky antikoncepci lepší kontrolu nad svým tělem, by měly jásat, a dnes, kdy se slaví Mezinárodní den antikoncepce, bouchat šampaňské ve velkém. Cesta k současným možnostem byla ale více než trnitá.

Kondom: ze střev, látky i omyvatelný

Pomineme-li přerušovanou soulož či snahy o počítání plodných a neplodných dnů, nejstarší historicky dochovanou antikoncepční pomůckou je kondom. Dnes je seženete v každé drogerii, vyrábějí se v mnoha podobách, ale tohle o nich možná nevíte.

Samotné slovo kondom vzniklo v souvislosti s lékařem Condomem (uvádí se i jméno Conton či Condon), který se v letech 1660 až 1685 staral o zdraví anglického krále Karla II. a doporučoval mu jako ochranu před pohlavními chorobami a nechtěnými dětmi střevo skopce. Buď to ale nefungovalo, nebo byl král nezodpovědný, protože měl opravdu hodně nemanželských dětí.

Jakési předchůdce kondomů se lidé snažili vyrobit i z různých tkaných látek, ale neosvědčily se. Nebránily početí, ani přenosu chorob, a navíc se jejich použití moc neslučovalo s příjemným prožitkem sexu. Proto byla látka časem nahrazena ovčím střevem či jinými zvířecími blánami.

Až v polovině 19. století, v roce 1850, se začaly vyrábět první kondomy z pryže. Ale představte si, že byly určeny k opakovanému použití, neboť byly omyvatelné! To se změnilo až v roce 1912 s příchodem latexových kondomů, které byly na jedno použití.

Foto: fongbeerredhot, Shutterstock.com

Kondom je nejstarší antikoncepční pomůcka

Pesar: z trusu, vlny i ze dřeva

I pesar jako bariérová nehormonální antikoncepce, kdy si žena před souloží zavede do vagíny „klobouček“, který následně brání průchodu spermií do dělohy, je dnes jedna z běžných antikoncepčních pomůcek. Ale metoda, byť plná pokusů a omylů, je stará snad jako lidstvo samo.

Už Egypťanky ve starověku si zábranu podobnou pesaru vyráběly například z medu a krokodýlího trusu. Ten navíc v pochvě vytvořil tak kyselé prostředí, že spermie hubil. Středověké ženy si pak do pochvy zaváděly například kuličky z ušního mazu různých zvířat, či smotky z ovčí vlny namáčené ve víně.

První pesar z gumy spatřil světlo světa v roce 1838 a vyrobil ho Němec F. A. Wilde. Říkalo se mu cervikální čepička a ženy jej vyndávaly jen při menstruaci. Ani ne o 50 let později ho pak inovoval další německý lékař Hermann Hesse, a vznikl tak membránový vaginální pesar. Ovšem neuvěřitelné je, o co se rovněž pokoušeli v 19. století: vyrábět pesar z kovu či ze dřeva. Asi není překvapivé, že tyhle materiály si u žen oblibu nezískaly.

Foto: Andrey_Popov, Shutterstock.com

Pesar je jednou z možností, jak zabránit spermiím v průchodu do dělohy

Spermicidy: listy s medem, jablka i pryskyřice

Spermicidy, tedy chemické látky které zabíjí spermie či ničí jejich pohyblivost, jsou doporučovány v kombinaci s kondomem. Dnes se prodávají v každé lékárně či drogerii, a to v podobě gelů, krémů, vaginálních čípků, které se vkládají do vagíny před pohlavním stykem. Nejčastěji používanou účinnou látkou je nonoxynol-9, který ničí i bakterie a viry, a tak částečně snižuje i riziko přenosu pohlavní choroby. Samy o sobě nejsou stoprocentně spolehlivé, ale s další pomůckou se šance na neplánované těhotenství významně snižuje.

A věděli to lidé už před čtyřmi tisíci lety, jen to zkoušeli s látkami běžně dostupnými. Ženy míchaly rozdrcené listy akácie s medem a touto směsí pak potíraly kousky látky, kterou si vkládaly do vagíny. Osvědčeným spermicidem byl i už zmiňovaný krokodýlí trus či čípky z rozdrcených granátových jablíček, která obsahují ženský hormon estrogen. A ženy to zkoušely i s tampony namočenými v olivovém oleji, medu, šťávě z citronu či v cedrové pryskyřici.

Foto: Piyawat Nandeenopparit, Shutterstock.com

Spermicidy jako látky hubící spermie jsou k dostání v podobě čípků

Nitroděložní tělísko: nehormonální i hormonální

Dnes už existují hormonální i nehormonální nitroděložní tělíska a vyhledávají je hlavně ženy, které nechtějí každý den myslet na to, že je potřeba si vzít pilulku. Nitroděložní tělísko s hormonem je v současné době považováno za nejšetrnější spolehlivou antikoncepci. Najdete i negativní zkušenosti, ale v celkovém počtu uživatelek jde spíše o minoritní skupinu. U tělíska bez hormonu se navíc ženy nemusí bát krevních sraženin. 

I pokud jde o tělísko ve vagíně, zkoušely to v historii ženy s kdečím – s kamínky, nejrůznějšími voskovými zátkami, kuličkami uhnětenými ze všeho možného. Ale nejblíž dnešní podobě tělíska byli asi staré Řekyně – ty používaly spirálku ze slonoviny.

Foto: mariakray, Shutterstock.com

Nitroděložní tělíska jsou k dostání v hormonální i nehormonální podobě

Hormonální antikoncepce: revoluční pilulka

Asi největší zlom v oblasti ochrany před neplánovaným těhotenstvím nastal s příchodem hormonální antikoncepce, s pilulkou, kterou dnes „snídají“ miliony žen po celém světě. Pravda, největší slávu už má za sebou, počty žen, které ji užívají, klesají, ale pořád na ně spoléhá zhruba 50 % českých žen (údaj z roku 2019).

První antikoncepční pilulka se začala vyrábět v roce 1960. Jmenovala se Enovid a prodávala ji americká firma Searle. Měla ovšem řadu nepříjemných vedlejších účinků, jako je bolest hlavy, tlak v prsou a přibývání na váze. Mohlo za to velké množství estrogenu, kterého tam bylo 150 mg, dnešní prášky ho mají až o třetinu méně.

Foto: mariakray, Shutterstock.com

Na antikoncepční pilulky spoléhají miliony žen na světě

Ať už jste zastánci či odpůrci hormonální antikoncepce, jedna věc je jistá. Vynalezení zázračné pilulky je jedním z historických milníků ve světě žen.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek