Hlavní obsah

Mléko: Škodí nám, nebo ho nutně potřebujeme?

Foto: Thinkstock

Pít v dospělosti mléko, nebo ne? Názory se liší

Aspoň půl litru mléka denně pro zdravé zuby a kosti! To jsme slýchali v dětství. Dnes se ale můžeme setkat s názorem, že kravské mléko nepotřebujeme, a dokonce nám škodí. Co si o tom myslí odborníci?

Článek

„Dvacet let mě trápila akné, gynekologické potíže, od dětství jsem měla celoroční rýmu, trpěla jsem na záněty močového měchýře, angíny a bolesti uzlin. Po vysazení mléka a mléčných výrobků všechny tyto potíže vymizely a konečně jsem shodila kila, která jsem nabrala po dětech,“ říká Eva Cikrytová, spoluautorka portálu Jímejinak.

Pro úplnost ale dodává, že nevynechala jen mléko, ale i další takzvané bílé jedy (cukr, mouku, rafinovanou sůl) a zařadila velké množství celozrnného obilí, luštěnin, zeleniny a semínek.

Je mléko jen pro telátka?

Podle Evy Cikrytové je hlavní problém potíží v tom, že mléko konzumujeme nejen v dětském věku, ale i později, kdy už to není přirozené.

„Kvůli dostupnosti kravského mléka jsme úplně zapomněli, jak to vlastně původně příroda zařídila. Mléko od maminky pro miminko, mléko od kravičky pro telátko. Když kráva měla tele, lidé si trošku vzali na přilepšenou. Jenže dnes jíme mléčné výrobky denně na mnoho způsobů. Naše schopnost mléko trávit ale končí někdy kolem druhého třetího roku,“ myslí si Eva Cikrytová a ještě podotýká: „Celostní medicína dává do souvislosti s konzumací mléka přes 80 procent všech civilizačních chorob od zánětů přes cukrovku až po rakovinu.“

Foto: Thinkstock

Vyhnout se přibarvovaným potravinám a kupovat je co nejčistší neuškodí nikdy

Na kravské mléko jsme zvyklí od nepaměti

Předseda Společnosti pro výživu MUDr. Petr Tláskal, CSc. je zcela jiného názoru: „Mléko a mléčné výrobky tvoří přirozenou součást naší stravy. Vývoj člověka vždy souvisel s geografickými podmínkami, ve kterých žil. V Evropě patřilo pastevectví a chov dobytka k významným základnám, které zajišťovaly a zajišťují výživu člověka. Schopnost štěpit mléčný cukr, laktózu, tak člověk v rámci generací dostal do vínku.“

Petr Tláskal považuje mléčné výrobky za velmi dobrý zdroj biologicky hodnotné bílkoviny, dobře vstřebatelného vápníku, jódu i dalších složek výživy: „Zvláště cenné jsou výrobky zakysané, které díky obsahu probiotických mikroorganismů zvyšují ochranu trávicího traktu před infekcí či jinými škodlivými vlivy a zlepšují procesy trávení.“

Foto: Thinkstock

Pro děti je stále mléko významným zdrojem vápníku

Mléčné výrobky? Přírodní od farmáře!

I podle Evy Cikrytové jsou zakysané výrobky snáze stravitelné a obvykle lépe snášeny než mléko samotné. To ale neřeší základní problém, kterým bývá obsah cukru. „Tyto výrobky často obsahují příliš mnoho cukru, aromat, v jogurtech bývají různé škroby, u sýrů soli, v mnoha výrobcích pak různá éčka,“ vysvětluje svůj pohled na věc Eva Cikrytová. Tyto potraviny radí omezit nebo zcela vynechat. U zdravých lidí připouští občasné zpestření jídelníčku kvalitním přírodním sýrem nebo mlékem od místního farmáře.

A protinázor? „Mýty o mléce, které se ohání zahleňováním, okyselováním nebo jinými rádoby negativními vlivy na lidský organismus, nikdy nebyly jasně stanovenými vědeckými studiemi prokázány,“ tvrdí Petr Tláskal.

Je ale pravda, že mléčné výrobky často obsahují zbytečně mnoho cukru, dochucovadel a barviv. Odborníci proto doporučují kupovat bílé jogurty a dochutit si je sami, například medem nebo ovocem.

Ke kterému názoru se přiklonit? Rozhodněte se podle vlastní zkušenosti. Jaký vztah k mléku máte vy?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama