Hlavní obsah

(Ne)bezpečná sója: Je zdravá, nebo vám škodí?

Foto: margouillat photo, Shutterstock.com

Foto: margouillat photo, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdo před pár lety nejedl sójové maso, nemohl o sobě říct, že žije zdravě. Dnes se karta obrátila a na sóju se kouká skrz prsty. Měli byste se bát, když je skoro v každém jídle?

Článek

Jestli si pořád myslíte, že je sója za každých okolností zdravá a měli byste výrobky z ní preferovat, mýlíte se. Právě u ní platí snad víc než u ostatních potravin, že si musíte umět hodně dobře vybrat, aby to byla pravda. Poradíme, jak.

Rizika konzumace sóji

Většina lidí jí bohužel sóju v takové podobě, že jim může i škodit – zvlášť ve větším množství. „Obsahuje totiž například goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy, nebo fytáty, které omezují využití vápníku, hořčíku a železa ze stravy. Antinutrienty v ní zase omezují trávení bílkovin. Fytoestrogeny se v důsledku mohou dokonce podílet na zvýšeném riziku vzniku rakoviny prsu nebo neplodnosti,“ vyjmenovává specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Proč se o ní tedy říká, že je zdravá? „Studie, které to potvrzovaly, vycházely z benefitů konzumace sóji v asijských zemích. A je pravda, že fermentovaná (kvašená) je bohatým zdrojem bílkovin, probiotik nebo třeba vzácného vitaminu K. Při kvašení se totiž rizikové látky rozloží. Mezi fermentované patří třeba tempeh, miso nebo klasicky vyráběná sójová omáčka,“ říká Margit Slimáková. Přidejme ještě tofu, které patří mezi výrobky málo průmyslově zpracované.

Trochu jiný pohled má Michal Jeřábek, výrobce českých sójových produktů Soyka. „Problém není fermentovaná nebo nefermentovaná sója. V Asii se několik tisíc let jedí obě varianty. Čistá, neupravená sója je velmi prospěšná. Vše je o střídmosti a pestré stravě. Nikomu bych nikdy nedoporučil, aby jedl pouze sóju. Problém je, že se se začala používat ve velkém a průmyslově upravený produkt bez jasného původu zdrojové suroviny je hlavní problém.“

Foto: Rani Restu Irianti, Shutterstock.com

Mezi sójové výrobky, které výživoví poradci doporučují, patří tempeh, ale také tofu – to sice není fermentované, ale patří mezi výrobky málo průmyslově zpracovanéFoto: Rani Restu Irianti, Shutterstock.com

Je sója zdravá, nebo škodí?

Základem odpovědi na otázku, zda je sója zdravá, tedy je, jak moc je průmyslově zpracovaná a kolik jí za den sníte. „Japonec sní denně podle statistik asi dvě lžíce (asi 8 g) většinou fermentované sóji, západní konzument jí izolovaný sójový protein ve většině polotovarů, od zmrzliny po párky, takže mnohonásobně víc, a ještě v té nezdravé podobě,“ vysvětluje Margit Slimáková.

Do denní porce konzumované sóji lze započíst i to, že sójou jsou také krmena zvířata, jejichž maso pak jíte, a sójový lecitin se používá jako emulgátor v mnoha potravinách. „Jak je vidět, tak marketing sóji byl velmi úspěšný. Lidé ji považují za zdravou i dietní potravinu, i přes fakt, že přes 90 % sóji pěstované v Americe je geneticky modifikováno, což zdraví rozhodně neprospívá,” říká výživový poradce Lukáš Vrána z Cambridge Weight Plan.

Foto: nnattalli, Shutterstock.com

Sója je velmi oblíbenou surovinou pro výrobu oleje Foto: nnattalli, Shutterstock.com

Jak poznáte kvalitu?

Jestli si tedy chcete ohlídat kvalitu sójových výrobků, vybírejte ty bio, tam máte zaručeno, že nebyla hnojena průmyslovými hnojivy.

Ve složení si přečtěte, kolik sóji potravina obsahuje. I stejně pojmenované výrobky se v tom mohou zásadně lišit – na trhu jsou například sójová mléka, která obsahují 6, ale i 11 procent sóji. Čím je sóji ve výrobku víc, tím lépe.

Sledujte i to, jaké ostatní ingredience výrobek obsahuje. „Nadbytečná jsou aromata, barviva, zahušťovadla, konzervanty, stabilizátory a podobně. I proto kupujte raději výrobky s kratší trvanlivostí, mívají nejen méně přidaných látek, které prodlužují jejich životnost, ale také nemusely projít zahřáním, které způsobí ztrátu části živin,“ říká Michal Jeřábek.

A rozdíly jsou značné – například sójový jogurt může být jen z vody, sójových bobů, pšeničného sirupu a jogurtových kultur – to jsou nezbytné suroviny a takto je to v pořádku, ale na druhou stranu může mít i 17 ingrediencí, tedy samozřejmě i zmíněné přidané látky.

Jestliže tohle všechno ohlídáte a kvalitní sójové výrobky zařadíte do jídelníčku s rozumem, tedy například dvakrát týdně jako ostatní luštěniny, pak si uškodit nemůžete.

Ale třeba sójové maso, které jsme zmínili jako dřívější symbol zdravé výživy, odborníci nedoporučují vůbec – patří mezi vysoce průmyslově zpracované.

Reklama

Související témata:

Načítám