Článek
Před rokem jsem začala chodit se svým přítelem, tehdy jedním známým, kterému jsem se již před pár lety líbila, snažil se mě pozvat na rande, ale já odmítla, byl to pro mě prostě kamarád. Ale jednou se ve mně cosi zlomilo, zamilovala jsem se a pozvala ho na rande sama. A tak to všechno začalo. Kolotoč problémů, zamilovanosti, zklamání, slz a zase zamilovanosti. První tři měsíce byly poměrně hezké, možná až moc ideální.
Ale pak se mnou zničehonic přestal spát. Prý má problémy v práci, se svými spolubydlícími doma a tak pořád něco. Myslela jsem si, že má jinou. Ale proč by se mnou zůstával, nic nás přece nepojilo, ani děti, ani majetek... „jen" láska? Pak přišlo něco, s čím jsem nepočítala.
Mykoplazmatické onemocnění, je to pohlavní nemoc, kterou mi objevili půl roku poté, co jsem si se svým přítelem začala. Nikdy jsem mu nezahnula, leda že by on. Udeřila jsem na něj, že mi zahnul a já jsem chytila to svinstvo. Ale obrátilo se to proti mně.
A pořád trvalo období bez sexu. Byla jsem strašně náladová, chybělo mi a vlastně strašně chybí dodnes to teplo, ta láska, milování, vášeň, blízkost, všechno, co dva lidi dělá šťastné. Všechno, co upevňuje vzájemnou lásku a vztah vůbec. Ale on je jako z ledu, srdce má jako z kamene, studené a chladné. Říká mi: miluji tě, ale zní to tak prázdně. Udělala jsem velkou chybu. Rozhodli jsme se spolu žít, koupili jsme si dům, kdy já jsem si vzala ze svého stavebního spoření půjčku 150 000 a svůj byt pronajala jedné známé. A on? Bývá na mě protivný, hnusný, zlý, někdy jako mávnutím kouzelného proutku je všechno hezké, občas si rozumíme, ale pak zase přijdou ty jeho nevysvětlitelné nálady. Když jsme se nedávno milovali, byla to rychlovka, že jsem se ani nestačila rozkoukat a už bylo po všem. Nedovolil mi při tom sundat si tílko. Vrtalo mi to hlavou, až jsem se ho na to zeptala. A odpovědí mi bylo: ,,Máš moc velký špek na břiše, nechtěl jsem se na to dívat!" Proto se mnou nespí! Proto se mnou nic nemá! Ale proboha, proč se mnou vůbec je, proč si se mnou něco začal?! Proč, vždyť já jsem nikdy nebyla hubená, nikdy, tak proč se mnou chtěl být, když mě teď uráží?
Nevím, co mám dělat. Chtěla bych se s ním rozejít, nechci ho už ani vidět, tolik mi ublížil. Já 10 měsíců čekám na to, až mě bude zase chtít, až se se mnou bude zase milovat, až bude náš vztah hezký jako kdysi zpočátku, a co za svou lásku, snažení a čekání mám? Jen urážky. Cítím se hrozně, nemám kam jít, kam se odstěhovat, jak z něj dostanu své peníze a kam bych šla, když se s ním rozejdu? Připadám si jako ve slepé uličce. Copak opravdu už všichni opravdoví, laskaví a slušní muži vymřeli?
