Hlavní obsah

Neumíte být šťastní? Možná je to tím, že nevíte, co vlastně chcete!

Foto: Cookie-Studio, shutterstock.com

Cítíte se někdy pod psa a váš život vám připadá prázdný? Možná, že totiž opravdu je!

Není to ono. Necítíte se šťastní a spokojení, spíš jste otrávení, nežijete, ale přežíváte. Proč? To netušíte. Nejčastější příčinou nespokojenosti bývá totiž fakt, že nevíte, co by vás naplnilo!

Článek

Po štěstí a životní spokojenosti touží každý. Jenže každý to vidí v něčem jiném. Pro jednoho je to poklidný rodinný život a kupa dětí, pro druhého náročná práce a kariérní růst. Ale jak se má dostavit štěstí, když nevíte, co chcete? Po čem zrovna vy toužíte? Změňte to!

Kdekdo tápe

Možná vám to připadá divné, ale je to velmi rozšířený nešvar. „Mnoho lidí je odpojených od svých vlastních potřeb a pocitů natolik, že jsou opravdu ztracení v tom, co by je mohlo učinit šťastnými,“ potvrzuje vztahová koučka Kateřina Matláková.

Příčiny lze většinou vypátrat už v dětství, kdy jste se naučili vycházet ostatním (dospělým) vstříc, jejich tužby přijímat za své. Toužili jste po výtvarném kroužku, rodiče vás ale zapsali na házenou. Chtěli jste jít na zahradnickou školu, ale rodiče vám „vysvětlili“, že obchodní akademie bude rozumnější.

„V dospělosti pak neznáte své talentové vlohy. Když vás rodiče ve vašem talentu nepodpoří a tlačí vás někam jinam, vy je v sobě potlačíte a jdete cestou, kterou vám předurčili jiní. Vyhovujete ostatním, od dětství jste tak naprogramováni k tomu, co byste měli a co musíte, ne, co chcete,“ vysvětluje vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Foto: Andrzej_Wilusz, shutterstock.com

Není dobré naplňovat cizí vizi života. Musíte najít sami sebe, a to někdy opravdu není jednoduché

A to není vše. „Dalším důvodem, který také pochází z výchovy, je neschopnost projevovat emoce, obzvlášť strach z těch nepříjemných a bolestivých. Potlačujete-li ale bolest, nejste schopni prožívat ani radost,“ říká Kateřina Matláková. Na tomto principu vlastně fungují antidepresiva. Utlumí veškeré vaše emoce, ne jen ty bolestivé. Neprožíváte pak vlastně vůbec nic, fungujete tak trochu jako robot.

Pátrejte

Necítíte-li se šťastní, musíte najít své původní já. Pomoci vám může jen brutální upřímnost k sobě samému. A tohle jsou věci, které vás nasměrují:

  • Otázky – Ptejte se sami sebe. Co vás opravdu bavilo, když jste byli malí? U jaké činnosti ztrácíte pojem o čase? Jaká vaše činnost je přínosem pro druhé (tady je dobré se zeptat na názor i svých blízkých). Čemu byste se věnovali, kdybyste věděli, že se vám vše určitě povede? Jak vypadá vaše představa dokonalého života? Co v něm děláte? Kde bydlíte? Jak vypadá vaše rodina?
  • Konkretizujte – Rozdělte si svůj život na jednotlivé oblasti, láska a vztahy, práce, zdraví, finance, sociální život (přátele a známí, volnočasové aktivity…). Každou oblast si poctivě ohodnoťte (použijte stupnici od jedné do deseti, kdy desítka je naprostá spokojenost). Tomu, kde vám to klesá pod pět bodů, věnujte opravdu zvýšenou pozornost, to je požár, který je potřeba uhasit.
  • K čemu vzhlížíte? – „Dalším ukazatelem může být i to, co obdivujete u svých přátel, v televizi, na sociálních sítích. Co se vám na druhých líbí?,“ radí Kateřina Matláková. Většinou se vám totiž líbí to, po čem sami toužíte.
  • Zkoušejte – Vybočte ze zajetých kolejí a zkuste něco pro vás zcela netypického. „A buďte pozorní ke svým pocitům. Cítíte se v dané činnosti dobře? Umíte si představit zažít to znovu? Následujte své pocity,“ radí Kateřina Matláková.
  • Emoce ven – Konfrontujte svoje bolestivé emoce. „Někdy, i kdybyste dělali milion úžasných věcí, radost nepocítíte. Brání tomu hluboká neprožitá bolest, ale když si ji dovolíte vypustit, a to lze udělat v bezpečném terapeutickém prostředí, spadne z vás těžký kámen a vy se konečně budete radovat jen tak ze světa kolem sebe,“ dodává Kateřina Matláková.

A co vy? Jste šťastní a spokojení?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek