Hospodářská krize ničí vztahy

Žárlivé scény a vyčítání nesmyslných nedostatků střídá naprostá apatie. Jana se vracívá domů s úzkostí. Nikdy neví, v jakém stavu Romana zastihne. Ví jen, že navzdory spoustě volného času nevyzvedne nezaměstnaný manžel dcerku z družiny, ani s ní neudělá úkoly.

Více než peníze chybí většině nezaměstnaných aktivita a seberealizace. S tím jde ruku v ruce snížené sebehodnocení a sebevědomí. Ztráta zaměstnání je vždy spojena se změnou sociálního statusu, životní úrovně a především sociální role nezaměstnaného. Hrozí nebezpečí jeho sociální izolace. Nezaměstnaný má pocit osobního selhání. Jeho komplexy ústí ve snahu snižovat partnerovy kvality.

To vše se podvědomě honí hlavou Romanovi, který si dosud v rodině zakládal na své mužské roli. Nyní se stala živitelkou rodiny jeho nenápadná žena, na jejíž zaměstnání se vždy díval tak trochu svrchu. Nutno říci, že Jana mu novou roli nijak neusnadnila. Místo pochopení stěží zastírala triumf. Konečně ji snad ocení! Leč nestalo se tak.

Podpora stačí Romanovi na osobní spotřebu, něco přidá i na nájem, ale jídlo musí dotovat Jana ze svého. A to mu neopomíná vyčíst. Myslí, že ho tak vybudí k rychlému hledání nové práce. Efekt je ale opačný. Roman ztratil citovou jistotu i víru v budoucnost. Jakoby s množstvím volného času mizela chuť a vůle ho efektivně využít. Roman tráví čas naprosto pasivním způsobem, v němž převládá nuda a televize. Nevyhledává ani přátele, nechce se s nimi konfrontovat, neboť má dojem, že na společenském žebříčku významně klesl.

A přitom by to bylo tak jednoduché. Kdyby Jana řekla, že se nic nestalo a že Romanovi věří, kdyby on dokázal ocenit manželčino nasazení v práci a poděkovat jí za pochopení...

V obecné rovině lze říci, že nezaměstnanost lépe snášejí ženy. Dokážou se snadno zabavit jinou užitečnou prací. Nejprve doma vygruntují, pak začnou sousedce hlídat děti a za chvíli mají dny tak nabité, že nechápou, jak k tomu mohly stíhat ještě zaměstnání. Jeho ztrátu nevnímají jako společenský handicap.

Také muži-kutilové se nenechají ztrátou zaměstnání vtáhnout do depresí. Ráno nemohou dospat, jen aby už byli v dílně nebo na rybách. Koníčky v nezaměstnanosti opravdu pomáhají. Úplně ideální je v tomto ohledu určitá pracovní povinnost, ať už zahrádka či malé venkovské hospodářství. Ostatně, lékem proti zhoubné nudě mohou být i dlouhé procházky se psem. Bohužel, jen málokdo dokáže využít volných měsíců k sebevzdělávání a zvyšování kvalifikace.

Bez práce se v dnešní době hospodářské krize může ocitnout každý z nás. Není to žádná ostuda, bohužel je to přirozená součást tržního hospodářství. Je ale pak jen na nás, abychom si nenechali nezaměstnanost přerůst přes hlavu.