Hlavní obsah

Nežárlí na vás? Jsou dvě možnosti, a jedna vás nepotěší

Foto: Flamingo Images, Shutterstock.com

Žárlivost. Když je jí moc, je to špatně. Ale co když na partnera vůbec nežárlíte? Nikdy a ani malinko. Znamená to, že ho nemilujete nebo že ho podceňujete? Anebo je to znak toho, že je váš vztah pevný a zdravý a pro obavy tohoto typu v něm jednoduše není místo?

Článek

V prvé řadě je potřeba si ujasnit, co to žárlivost je. „Je to maskovaná emoce strachu z nedostatku lásky. Když vám v dětství nedávali najevo lásku nebo ji nějak podmiňovali či jakkoli odmítali, máte pak i v dospělosti strach z jejího nedostatku. A z toho plyne žárlivost,“ vysvětluje vztahový kouč Aleš Kalina s tím, že zvýšená míra žárlivosti může značit i nízké sebevědomí.

Z toho by se dalo usoudit, že když někdo na svůj protějšek absolutně nežárlí, je všechno v pořádku. Jenže tak snadné to není.

Trocha žárlivosti vztahu svědčí

Žárlivost ve zdravé míře je znakem zájmu, toho, že vám na druhém záleží, stojíte o něj, chcete, aby byl s vámi šťastný. „Správnou žárlivost vidím tak na osm procent síly. Když mám partnera rád, budu se o něj zajímat a nebude mi jedno, s kým je, a kdo se kolem něj točí,“ upřesňuje Aleš Kalina.

Navíc tahle zdravá míra obav o partnerovu věrnost je vlastně příjemná i tomu, na koho je namířena. „Do těch osmi procent intenzity je to vlastně příjemná věc. Partneři se o sebe vzájemně starají, není jim jedno, že je třeba partnerovi někde jinde lépe, a chtějí na tom pracovat,“ tvrdí Aleš Kalina.

Je tedy jasné, že když se svou žárlivostí překračujete daných osm procent, je to náběh na nezdravou a chronickou žárlivost, přehnanou kontrolu protějšku. Což je věc, která vztah může zásadně narušit.

Žárlivost nula?

Ale i když je žárlivost nula, není to dobře. „Může to samozřejmě znamenat, že si je takový člověk vědom své hodnoty, že má zdravé sebevědomí, vztah je otevřený a pevný, důvěřuje svému partnerovi a cítí vedle něj jistotu. Také to ale může být známka toho, že člověk žárlí pouze uvnitř, nedává to najevo, trápí se skrytě. Anebo jeho city k partnerovi nejsou tak silné,“ varuje terapeutka osobního rozvoje Klára Gelnarová.

Foto: astarot, Shutterstock.com

Absence žárlivosti může značit, že ve vašem vztahu není všechno v pořádku

Nulová žárlivost je totiž určitá podoba nezájmu. Nežárlíte, protože vám je vlastně úplně jedno, co a kde partner dělá. Buď ho nemilujete (tudíž by vás nijak extrémně nezasáhlo, kdyby našel štěstí jinde), nebo ho podceňujete. Nepokládáte ho za dostatečně „dobrého“ (přitažlivého, zajímavého, inteligentního, vtipného…), vlastně si myslíte, že žádné fronty zájemců či zájemkyň se na něj nestojí, tudíž můžete být v klidu.

Jak to poznat?

Nikdo jiný než vy to nerozklíčuje. Musíte s maximální upřímností analyzovat své pocity. „Je dobré si sama pro sebe říct, co mě vede k tomu, že žárlím, nebo nežárlím. Rozebrat si celou situaci a pojmenovat si pocity, které u toho mám,“ radí Klára Gelnarová.

Odpovídejte si pravdivě, i když to není příjemné. Možná si můžete na papír sepsat pocity spojené s vaším vztahem a partnerem. Proč jste s ním? Co na něm oceňujete? Jakou má podle vás hodnotu? Můžete klidně bodovat – využijte stupnici od jedné do deseti, kdy deset je nejvyšší možné hodnocení, a bodujte partnerovu přitažlivost, sex-appeal, obecnou atraktivitu, pocit bezpečí, který vám poskytuje, vaše city k němu, sílu smutku, kdybyste o něj přišli a podobně.

Ideální vztah by se měl na stupnici jedna až deset pohybovat kolem osmičky a ty by také měly ve vašem bodování převažovat. Nicméně jednotlivá hodnocení by neměla klesat pod pět bodů. S „pětkou“ můžete kamarádit, ale ne žít.

Možná nežárlíte, protože věříte sobě i partnerovi, a je to známka toho, že je váš vztah ideální. Ale možná nežárlíte, protože to jednoduše není láska.

Jak to máte se žárlivostí vy?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama