Hlavní obsah

Otázky rodičů, které děti doslova nesnášejí

Foto: thinkstock

Řekneme vám, jak z dětí dostat informace, a přitom je nenaštvatFoto: thinkstock

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V rodinách se z matky na dceru dědí šperky, předává se i památeční porcelán nebo „jen“ rodinné historky. Co se ale přenáší z generace na generaci všude, jsou věty, které děti nesnášejí. Vyhněte se jim.

Článek

Iveta má doma prvňačku a slíbila si, že se jí nebude denně ptát na to, co jí v dětství vadilo. „Jen co máma přišla, volala na mě, co ve škole,“ vzpomíná Iveta. „A ještě si pamatuji, jak mámu vždy zajímalo, jakou známku má kamarádka Maruška. Když jsem ale sama řekla, že mám trojku a Maruška čtyřku, odpověděla, že Maruška ji nezajímá,“ říká Iveta.

Že chcete vědět, co je u potomka nového, je v pořádku. Jenže jakmile z úst vypustíte stokrát řečenou větu, je oheň na střeše a místo výměny informací se blíží hádka. Jaké jsou neoblíbené věty a jak se jim vyhnout?

Vedou věty o škole

Co bylo ve škole? Častá rodičovská věta, která dětem vadí. Stačí ji zobecnit a místo o školu se zajímat o celý den. Jak ses měla? Už je ti líp, včera ses bála písemky. Pomohlo ti, jak ses učila? Dítě se rozpovídá a možná nakonec známku oznámí samo. Zkuste ho pobídnout i tím, že přiznáte vlastní neúspěch. „Větu co bylo ve škole rodiče často používají místo pozdravu. Dítě by ale mělo dostat šanci si po návratu domů oddychnout,“ míní psycholog Jeroným Klimeš.

Co dostal spolužák? Tohle dítě spolehlivě naštve, proč vás zajímá někdo jiný? Pokud chcete mít ponětí, jak si ratolest vede ve srovnání s ostatními, jděte na to oklikou a zajímejte se o výsledky celé třídy: Jak se vám daří? Kazí vám někdo průměr? Je vedlejší třída lepší? Až pak sveďte řeč na to, jak jsou na tom ostatní.

Foto: thinkstock

Jaké věty rozčilují vaše ratolesti?Foto: thinkstock

Jsi naučený? Máš hotové úkoly? I Když se dítě ještě neučilo, stejně odpoví kladně. Zkuste to po dobrém, a pokud možno při nějaké společné aktivitě. Co je ve škole zajímavého? Co tě čeká zítra? Nechceš se na to ještě před večeří podívat? Nabídněte i pomoc při učení, starší dítě nejspíš odmítne a radši se, i když třeba neochotně, k učebnici vydá samo.

Odchodové hlášky jsou k ničemu!

Takhle chceš jít ven? Když vám někdo naznačí, že vám to nesluší, nepotěší vás. Pokud vám při pohledu na vymóděné dítě vstávají vlasy hrůzou, zkuste to jako maminka Lucky. „Nosila jsem v pubertě otřesné modely, ale máma mě nikdy nesrazila. Vždy pronesla něco jako: Kalhoty jsou super, ale nehodil by se k nim víc ten modrý svetr?“ říká Lucka. Máma většinou dosáhla toho, že buď od pasu nahoru, nebo od pasu dolů Lucka vypadala přijatelně.

Foto: thinkstock

Že se zajímáte o školní výsledky svých dětí, je v pořádku, ale zkuste své stejné otázky neopakovat stále dokolaFoto: thinkstock

S kým jdeš?I když se ze zvyku zeptáte, pokud dítě nebude chtít, pravdu vám neřekne. Pokud vás ale vážně zajímá, s kým vyráží ven, zkuste ho nachytat. Znáte potomkova nejlepšího kamaráda? Tvařte se, že automaticky počítáte s tím, že jde ven s ním a zaveďte na něj řeč. Třeba se dítě chytí a přizná, že s ním se nesejde. Potom už nebude zájem o to, s kým jde ven, vypadat jako výslech.

Kdy se vrátíš? Rámcově byste o tom, kdy potomek hodlá dorazit domů, měli mít dohodu předem a trvat na jejím dodržování. Pokud jste však tolerantní, i když stejně oka nezamhouříte, dokud dítě nespí ve svém pokoji, zkuste fígl. Udělejte ze sebe strašpytla, který neusne, pokud nemá bezpečnostní řetízek na dveřích a v zámku klíč. Myslíš, že se vrátíš do půlnoci? Potom chci jít spát a zamknu. Domů už se nedostaneš.

Vyřaďte z komunikace s dítětem neoblíbené věty. Nebudete se hádat a víc se dozvíte.

Reklama

Načítám