Článek
Když byly Tomáškovi dva roky, začal trpět na angíny, vždycky ho přepadla vysoká horečka a dostal antibiotika. Měl zarudlé mandle, ale výtěry z krku byly stále negativní.
„Zjišťovala jsem si všechno možné o horečkách, ale všude psali, že u dětí je to vlastně normální, že to může být i reakce na růst a podobně," říká maminka Klára. „Potom se ale horečky začaly u Tomáška objevovat pravidelně jednou měsíčně, to už mi bylo divné. A měli jsme štěstí, naše paní doktorka zrovna byla na nějakém školení, kde se probíral i syndrom periodických horeček PFAPA. Napadlo ji, že by to mohlo být ono,“ vzpomíná maminka Klára.
Diagnóza se potvrdila a teprve teď, v téměř sedmi letech, to vypadá, že periodické horečky u Tomáška vymizely. „Snad už budeme mít klid. Tomášek se mění před očima, má lepší barvu, je živější. Už několik měsíců se horečka neobjevila,“ doufá Klára v obrat.
Záchvaty postihují malé děti
Každá horečka u batolete nebo předškoláka je vyčerpávající. Teď si představte, že se mu vrací pravidelně třeba každých čtrnáct dnů. Ataka zasáhne dítě z ničeho nic, horečka je nad 39 stupňů a na první pohled vypadají krční mandle na pořádnou angínu – dítě může mít pusu plnou aft, zánět nosohltanu a mízních uzlin. Jinak ho nemusí vůbec nic bolet, třeba jen hlava. A po pár dnech, zpravidla třech až šesti, se z potomka jako mávnutím kouzelného proutku stane zase dítě zdravé.
Má vaše dítě zase horečku? Možná to není angína!Foto: thinkstock
PFAPA postihuje velmi malé děti, intervaly horečnatých záchvatů se často prodlužují a kolem šestého roku vymizí. Přesto, že nemoc nezanechává žádné následky, může pořádně znepříjemnit dětství.
Testy a vyšetření neexistují
Co ale vlastně periodické horečky PFAPA jsou? „Přesnou příčinu dosud neznáme, důležité je při opakujících se horečkách nejprve vyloučit jiné příčiny, provést i základní laboratorní vyšetření. PFAPA syndrom se řadí mezi relativně nové diagnózy. Samozřejmě i dříve se s tím lékaři setkávali, ale nemoc nebyla rozpoznána a děti opakovaně dostávaly antibiotika z obavy před opakující se infekcí,“ popisuje dětská lékařka Hana Cabrnochová.
Rozpoznat, že se skutečně jedná o PFAPA, však není pro lékaře snadné ani nyní. Neexistují totiž žádná specializovaná vyšetření či testy, které by nemoc jednoduše a rychle odhalily. Kromě pravidelnosti nástupu horeček a příznaků podobných angíně, mluví pro i vysoké hodnoty CRP, tedy C-reaktivního proteinu, jež hovoří o přítomnosti probíhajícího zánětu v těle a napovídají, že v těle je infekce, jež se ale u dětí nemocných periodickými horečkami nepotvrdí.
Lékaři zatím nevědí, jakou příčinu má nemoc PFAPA, léčba ale ve většině případů fungujeFoto: thinkstock
Přesto je důležité přijít na to, že jde o právě o PFAPA onemocnění. Už jen proto, aby dítě zbytečně nepolykalo antibiotika, která mu stejně nepomohou. „Pokud rodiče a lékař vypozorují, že se horečky vrací opravdu pravidelně, tak je po pátém šestém ataku na místě prověřit, zda nejde o PFAPA,“ míní dětský lékař Jan Němeček.
Pomoci může operace
Složité je to u syndromu periodických horeček s léčbou, v podstatě žádná neexistuje a nezbývá než se snažit každý atak utlumit a vydržet, dokud syndrom neodezní. Pokud nezabírají běžné léky proti horečce a bolesti, může lékař nasadit léčbu kortikoidem prednisonem, po němž projevy rychleji odezní. U některých dětí pomůže vytržení krčních mandlí.
Maminka Klára to měla u Tomáška v plánu, ale proto, že periodické horečky odezněly, k operaci nedojde. „Byla to moje noční můra, viděla jsem nějaké reportáže, jak při odstranění mandlí děti vykrvácely, hrozně jsem se bála,“ přiznává Klára.
Trpí vaše dítě pravidelně na horečky? Kolik jich už mělo? Možná nejde o obyčejnou angínu, ale o syndrom periodických horeček.
