Proč roste počet lidí, kteří onemocní demencí? Důvodem není jen to, že žijeme déle

Důvod nárůstu případů neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, frontotemporální demence nebo demence podmíněná Lewyho tělísky, je zdánlivě jednoduchý – žijeme déle a kvalitněji než kdy dřív, a i když se riziko těchto nemocí zvyšuje, pokroky medicíny i změny v životním stylu nabízejí nástroje, jak svůj mozek lépe chránit a problémům tak včas do určité míry předcházet.

Demence je stav, kdy mozek postupně a trvale ztrácí své funkce – myšlení, schopnost pamatovat si, rozhodovat se, soustředit i zvládat běžné každodenní činnosti. Může se projevovat postupně se zhoršujícími příznaky jako zapomínání a ztráta paměti, dezorientovanost v prostoru a čase, zmatenost, obtíže v komunikaci a problémy s vyjadřováním, změny nálad a chování nebo ztráta zájmu o oblíbené aktivity.

Nedávná studie, zveřejněná v odborném časopise Nature Medicine, přinesla na první pohled znepokojivou zprávu, a sice že do roku 2060 se počet Američanů žijících s demencí pravděpodobně zdvojnásobí a dosáhne tak k hranici jednoho milionu. Zároveň se podle nejnovějších odhadů dvojnásobně zvýšilo také celoživotní riziko, že se u člověka toto závažné onemocnění rozvine.

Díky pokroku v medicíně, lepším životním podmínkám a prevenci se dnes lidé dožívají vyššího věku než kdykoli dříve. Mnozí, kteří by před několika desetiletími zemřeli relativně mladí na kardiovaskulární nebo onkologické choroby, mají dnes mnohem větší šanci žít déle – a právě proto se častěji objevuje také demence, která se v naprosté většině projevuje až v pokročilém věku.

Výše zmíněná nová studie přinesla zásadní zjištění – zatímco dřívější odhady hovořily o celoživotním riziku rozvoje demence mezi 14 až 23 % populace, aktuální data naznačují, že s touto nemocí se může v průběhu života setkat více než 40 % lidí (průzkum se týkal Američanů, tento trend se ale projevuje v celosvětovém měřítku).

Aktuální studie, taktéž zveřejněná v časopise Nature Medicine, zjistila, že v lidském mozku se ve větší míře hromadí mikroplasty a nanoplasty, přičemž jejich vyšší koncentrace (ve vzorcích z roku 2024, ve srovnání se vzorky z roku 2016) byla nalezena v mozcích lidí s diagnostikovanou demencí. Studie sice neprokazuje přímou příčinnou souvislost mezi těmito mikroplasty a rozvojem demence, ukazuje ale na potenciální problém zdravotních důsledků expozice organismu člověka mikroplastům z vnějšího prostředí.

Zvyšující se počet nemocných neznamená, že demenci a jiným neurodegenerativním chorobám není možné předcházet. Naopak. Díky lepšímu vzdělání a znalostem o zdravém životním stylu (snížení spotřeby alkoholu a tabáku, více pohybu, péče o srdce nebo i efektivní léčba depresí a úzkostí) i preventivním programům a screeningům je možné nástup demence u mnohých oddálit nebo dokonce její riziko zcela eliminovat.

Mezi faktory, které významně snižují riziko rozvoje demence, patří celoživotní pohybová i duševní aktivita (číst knihy, vzdělávat se, učit se novým dovednostem), udržování zdravé tělesné hmotnosti, včasná léčba vysokého krevního tlaku i vysoké hladiny cholesterolu v krvi a také aktivní život, neboli neuzavírat se do dobrovolné sociální izolace, ale vyhledávat jiné lidi, být mezi nimi a komunikovat. A to i ve vyšším seniorském věku.

Parkinsonova nemoc postihuje i čtyřicátníky. Varující mohou být potíže s rovnováhou