Posedlost úsporným bydlením. Opravdu se vám vyplatí?

Necháváte v regálech bez povšimnutí žárovky za deset korun, a kupujete desetkrát dražší úsporné zářivky, protože jste zodpovědní a šetříte své peníze i přírodu? A ze stejného důvodu neváháte zaplatit za novou chladničku o několik tisíc korun více? Pak už vás určitě napadlo, zda opravdu pomáháte své peněžence i přírodě, nebo jste pouze „naletěli" reklamním trikům! Naše výpočty vám řeknou, jak to je. S úsporným zařízením domácnosti opravdu ušetříte!

Skoro dva tisíce korun za rok vám jen tak vrátí váš dodavatel elektřiny, když se rozhodnete šetřit na zdrojích světla, tedy žárovkách a zářivkách. Právě prasklá žárovka patří k častým „domácím nehodám“ a kupuje se velmi často. Proto je to dobrá příležitost, jak začít šetřit. A tato čísla Pražské energetiky vás (snad) přesvědčí o tom, že Nové žárovky ušetří desetitisíce!.

Výpočet se týká malého bytu s pěti světly, pokud jich máte doma dvakrát či třikrát tolik, ušetříte více. Jestliže se budete držet klasických žárovek, které pořídíte za desetikorunu, vydrží vám jedna při průměrné době svícení tři hodiny denně necelý rok. Za šest let jich koupíte 33 za 330 korun. Ovšem ze sítě odeberou energii za 16 425 korun. Budete-li ale na začátku ochotni investovat 750 korun do pěti úsporných zářivek (k příspěvkům z diskuse, že jste to udělali a praskly vám dříve než obyčejné žárovky, připomínáme, že se na ně vztahuje dvouletá záruka, takže je klidně jděte vrátit prodejci!) vydrží celých šest let a za tu dobu spotřebují energii jen za 3778 korun.

Zatímco v prvním případě se celkové náklady vyšplhaly na 16 754 korun, v tom druhém jen na 4528 korun. Rozdíl tak i po odečtení pořizovacích nákladů činí skoro dvanáct tisíc korun za šest let.

Tisícikorunové úspory pak přináší výměna domácích spotřebičů, tedy hlavně chladniček a mrazniček, které máte zapnuté v zásuvce neustále, ale i praček, myček nebo televizorů. Zde pomáhají v rozhodování energetické štítky, o jejich nové podobě se dočtete zde, a možná i tento výpočet.

Jako příklad poslouží chladnička. První, které se řadí do energetické třídy A+++, stojí 15 000 korun a mají spotřebu energie za den pouze 0,38 kilowatthodin – za rok je to necelých 140 kW/h. Jestliže sáhnete po stejně velkém přístroji ve třídě A, který je o pět tisíc korun levnější, jeho denní spotřeba činí 0,98 a roční 357 kilowatthodin. Při průměrně ceně za kilowatthodinu 4,50 korun vás roční provoz první stojí 630 a druhé 1606 korun. Rozdíl v ceně se vám tak vrátí do pěti let a dalších pět let, než doslouží, tuto částku šetříte. A podobné úspory pohybující se ve stokorunách nabízejí i další přístroje.

„Jako další v pořadí bych doporučila vyměnit pračky, a pokud je doma máte, tak také samostatné mrazničky, protože ty v některých domácnostech slouží i dvacet a více let. I když jsou stále funkční, rozdíl ve spotřebě, a tedy i nákladech na provoz je několikanásobný,“ říká Michaela Valentová ze Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn. Naopak u myček, které se přece jen rozmohly až později, výměna kvůli spotřebě tolik akutní být nemusí.

Ještě větší odvahu a více peněz na účtu musíte mít, když se rozhodnete šetřit všude. Tedy když se rozhodnete pro stavbu pasivního domu. Jen pro připomenutí, jako pasivní se označují takové stavby, které spotřebují maximálně dvacet kilowatthodin energie za rok na každý metr čtvereční podlahové plochy domu. Přitom do této hodnoty se počítá nejen energie na topení, ale i provoz spotřebičů, ohřev teplé vody a podobně. Pro porovnání, u běžných staveb činí tato spotřeba sto kilowatthodin i více.

Samozřejmě postavit takový dům či byt si žádá dokonalejší stavební technologie, kvalitní zateplení obvodových stěn i celého domu a podobně. Cena domu se tak oproti tomu „obyčejnému“ navýší i o několik set tisíc korun. Je ale třeba počítat s tím, že dům nevyhodíte za deset let jako chladničku, proto i doba návratnosti je mnohem delší. Takže i tento dům vám začne po čase vydělávat. Otázka ale zní: Kdy?

„I když neprávem přetrvávají názory, že se kvůli vysoké pořizovací ceně tyto domy nevyplatí, naše srovnání, do nějž jsme zařadili obyčejný a pasivní dům s podlahovou plochou sto devatenáct metrů čtverečních, ukazují, že ten druhý dokáže během dvaceti let ušetřit majitelům až dva miliony korun,“ říká Stiva Jokeš ze společnosti Bahal. Je pravda, že ten obyčejný postavíte za tři miliony korun, zatímco pasivní se kvůli systému řízeného větrání či tepelnému čerpadlu prodraží, a to přibližně o čtvrt milionu korun.

„Ale to je naposledy, kdy takový dům vychází záporně. Majitelé rodinných domů vědí, že energie přijdou na zhruba pět a půl tisíce korun měsíčně, u pasivního je to jen 660 korun. Když si vezmete kalkulačku do ruky, vyjde vám, že za dvacet let v tom prvním to dělá přes jeden a čtvrt milionu korun, zatímco v pasivním jen necelých sto šedesát tisíc korun,“ vysvětluje Stiva Jokeš. Je tedy patrné, že vyšší pořizovací náklady se vám vrátí brzy. Pravda je ale samozřejmě také to, že vyšetřit těch čtvrt milionu korun při stavbě nebývá jednoduché.

A jak jste na tom vy? Fandíte úsporným řešením, nebo ne? Řekněte to ostatním v diskusi pod článkem!