Při výběru křesla buďte sobecká

První křesla – jak uvádějí historické prameny – se objevila už ve starém Egyptě. Byla vyhrazená jen pro faraony a další vysoké úředníky, zatímco ostatní seděli na obyčejných židlích. Dnes už jsou naštěstí křesla pro každého...

Za nejpohodlnější pro odpočinek a relaxaci se stále považuje ušák – hluboké křeslo, které nabídne dobrou oporu zad, hlavy i rukou, a je vhodné jak ke čtení, tak díky bočním opěrkám hlavy – „uším“ – k relaxaci. Jenže toto pohodlí je zpravidla vykoupeno velkým rozměrem, proto jich zvlášť v bytech najdeme jen málo.

Základní pravidlo pro výběr křesla zní: sednout si do něj a pořádně ho vyzkoušet. Je to mnohem účinnější a pohodlnější, než když budeme pracně řešit takové parametry, jako jsou výška a šířka sedáku, výška područek nebo sklon zádové opěrky. Ale přece jen bychom něco v hlavě měli mít.

Pro relaxaci potřebujeme takové křeslo, jehož opěrka se sedákem má úhel větší než devadesát stupňů, někteří výrobci doporučují „záklon“ až 135 stupňů. Takové křeslo by měla doplňovat i podpěra nohou – ta může být jeho součástí nebo k němu dokoupíme samostatnou podnožku nebo taburet, které využijeme často i jako sedací místo nebo třeba odkládací stolek. Relaxační křeslo by mělo mít i velmi pohodlné, nejlépe čalouněné područky. Ty z ohýbaného dřeva sice vypadají subtilně a moderně, ale opřít si o ně ruce není zase tak pohodlné.

Naopak u křesel na čtení je důležité, aby zádová opěrka správně podpírala hlavně bederní a krční část páteře. Díky tomu si nebudete křivit záda a od zablokovaného krku ani hlava a detektivku zvládnete přečíst na jeden zátah.

Jídelní se k odpočinku moc nehodí. Jde vlastně „jen“ o pohodlnou jídelní židli doplněnou područkami.

Kdo přemýšlí, jak vše do obýváku naskládá, když potřebuje všechny typy, ať raději zvolí křeslo polohovací. To se dokáže snadno proměnit ze čtecího na relaxační a naopak. I když nezapomínejme na univerzální poučku, že čím více funkcí věc či přístroj mají, tím je pravděpodobnější, že některá z nich přestane fungovat.

Do zcela jiné kategorie pak patří třeba masážní křesla. Ne, neděste se, nebudeme vás zvát na „speciální akce za supercenu“. Masážní křesla nabízejí i renomované firmy a designéři, i když nejde zrovna o levnou záležitost. Profesionálové také nepoužívají koženku jako podomní prodejci, ale pravou kůži, na které tělo neprochladne ani se nepotí. Pokud je někdo odpůrce kůže, může sáhnout pro potah z takzvaného mikrovlákna. To na první pohled připomíná semiš a většina ho zná pod obchodním názvem alcantara.

Ovšem u masážních křesel je důležitější než vzhled i vnitřní systém. Křesla se základní výbavou zvládnou namasírovat záda, oblast stehen a hýždí a nohou. Na výběr máme zpravidla vždy několik typů masáží – vibrační je jemná a uklidňující a posezení v takovém křesel oceníte večer před spaním. Návštěvu u maséra dokáže nahradit hloubková válečková masáž a také protahování, hnětení a poklepávání. Přitom zpravidla platí, že čím je křeslo dražší, tím více válečků má, a masírování je tak účinnější. Lymfodrenáž by měla nahradit vzduchová masáž, kdy se kolem jednotlivých částí postupně nafukuje a vyfukuje vzduch.

Jednotlivé typy lze samozřejmě kombinovat. U dražších výrobků pak samo křeslo rozporná naši výšku, váhu, ale někdy i táhlost svalů a tomu přizpůsobí i masáž. Ale cena těchto výrobků se pohybuje až kolem sto tisíc korun.

A nejdůležitější rada na závěr: Při výběru křesla buďte sobec! Je důležité, aby se v něm dobře sedělo vám a ne partnerovi nebo návštěvě.