Zázračné chvilky po porodu

Časopis Uzlíček

Tak, nyní jste vy a miminko. Během prvního kontaktu po porodu si dítě vtiskuje váš obraz včetně vaší vůně, rysů obličeje, hlasu a spouští se u něj tzv. „proto-sociální" chování. Jde o jakousi vrozenou výbavu novorozence přitahovat k sobě pozornost maminky (případně jiné stále pečující osoby) a tuto pozornost si udržovat.

Dobře vidí, slyší, reaguje na chuťové i čichové podněty, na dotyk i změnu polohy. Tyto schopnosti jsou zřejmě geneticky naprogramovány tak, že usnadňují styk s lidmi a pomáhají k rychlému rozvíjení.

Novorozenec reaguje živěji na mateřský hlas, a vůbec hlas lidský, než na ostatní zvuky. Vložíme-li mu do dlaní prst, je jeho úchopový reflex silnější, než když mu nabídneme hůlku stejných rozměrů. Je to nepochybně proto, že prst je přiměřeně měkký a mírně se v dlani pohybuje.

Rysy lidského obličeje „ohmatává" zrakem s větším zájmem, protože obličej se zlehka pohybuje, přibližuje a přináší mu dostatek vzruchu. Také ovál sleduje dlouze, připomíná-li lidský obličej. Umí rozlišit a rozpoznat vůni matky od jiné ženy. Vnímá tep matčina srdce, který byl patrně dominantou jeho smyslového vnímaní před narozením.

Pozornost přitahuje také svým úsměvem, který ovlivňuje emocionální vztah dospělých k dítěti. Je zpočátku reflexivní (od 2. až 3. měsíce se pak stává cíleným). Dítě již v tomto období umí dávat najevo očekávání - například nadskakuje vleže na zádíčkách, když očekává šimrání bříška, koupe-li se rádo, pak kope a cáká při ponoření do vody.

V novorozeneckém období lze hovořit o předřečových projevech, které jsou zatím expresivní: křik, výskání, broukání. Bylo prokázáno, že novorozené dítě je „předladěno" pro sociální vazby a je aktivní v kontaktu s lidmi. Má schopnost napodobovat některé jednoduché mimické výrazy, např. pootevření úst, je skutečně schopno se učit na základě získávání „odměny".

Matka má také předpoklady pro svou mateřskou roli. Jde o hormonální připravenost k co nejvhodnějšímu chování, které její děťátko potřebuje. Jde o tzv. mateřskou senzitivní periodu, či fázi v prvních minutách po porodu.

Ohledně tohoto chování byla prováděna pozorování u zvířecích samiček. Hormonální připravenost k mateřskému chování trvá relativně krátkou dobu. Dojde-li k odloučení např. krysí samičky od mláděte bezprostředně po porodu na dobu delší než čtyři dny, její mateřské chování je oslabováno. Podobně je tomu také, když samička nedostává od mláděte žádné signály, pak může dojít k úplnému vymizení mateřského pudu. Jestliže je však mládě ponecháno po porodu u matky, a separace na čtyři dny se uskuteční později, mateřské chování k mláděti se při shledání opět snadno nastartuje a vztah mezi matkou a dítětem není tak silně zasažen. Pro každý živočišný druh ovšem platí jiná   délka odloučení, která je ještě únosná.

Nicméně po porodu stačí jen pětiminutový kontakt s reagujícím mládětem, aby mateřské chování bylo nastartováno.

Dítě patří k matce

Můžeme říci, že mateřské chování je z psychologického úhlu pohledu  pokračováním zakotvených biologických předpokladů. Nabízí se otázka: platí pro člověka podobná pravidla jako pro zvířata?  Existuje senzitivní fáze v prvních minutách, hodinách a dnech po porodu, v nichž fakt, že matka a dítě jsou či nejsou pohromadě, by mohl mít nějaké důsledky pro jejich vztah? Jednoznačnou odpověď na tuto otázku ještě neznáme, neboť výzkumy na toto téma stále probíhají. Jisté už ale je, že bezprostředně po porodu dochází k synchronizaci (slučování) signálů mezi maminkou a dítětem, tolik potřebných pro vyvíjející se vazbu mezi nimi.

Dle známých psychologů Zdeňka Matějčka a Josefa Langmeiera (1986) sehrává významnou roli nejen to, jak dlouhý je první kontakt mámy s potomkem, ale i včasnost tohoto vzájemného přivítání - bezprostředně po porodu. Výsledky pozorování poukazují na to, že matky, které chovaly své novorozeňátko ještě na porodním sále a hned poté měly možnost svůj kontakt s ním rozvíjet v intimitě samostatného pokoje, se k dítěti chovaly vřeleji, mazlivěji, častěji se mu dívaly do očí, a po odloučení mnohem víc po dítěti   toužily, než matky, které dostaly své dítě poprvé až 12 hodin po porodu.

Senzitivní fáze po porodu u člověka nebyla zatím bezpečně potvrzena, avšak ani vyloučena. Mnoho matek, jejichž porod nebyl ovlivněn medikací, si vzpomíná na intenzivní, s ničím nesrovnatelný pocit štěstí, který je prostupoval ihned po odeznění bolestí. Zvlášť vzrušující je okamžik prvního pohlédnutí do očí, pokud matka tento okamžik zastihne.

Dívejte se miminku často do očí, přibližujte svou tvář blíže k děťátku, pomalu na něj mluvte, zvýrazňujte svou mimiku, usmívejte se. Toto opakujte, aby vaše dítě mohlo snáze rozlišovat, co je co. Dotýkejte se ho, dodáte mu tolik potřebný pocit lásky, tepla, jistoty, bezpečí a přijetí.

Vaše dítě bude šťastné.

Časopis Uzlíček listopad 2006