Je to opravdu ten pravý? Až třetina lidí pochybuje o své volbě. Ženy ještě častěji, ukazuje průzkum

„Je to opravdu člověk, se kterým chci strávit zbytek života?“ Podobnou otázku si během společného života položí hodně lidí. Pochybnosti ale ještě nemusí znamenat, že jste si vybrali špatně.

Je třeba odlišovat mezi skutečnou nespokojeností a pouhým pocitem, že někde možná existuje něco lepšího. Zajímavé je, že čím mladší jsme, tím více pochybností máme. Jak ukázal průzkum společnosti MyIQ mezi 4 248 dospělými Američany, až 33 procent respondentů někdy mělo pocit, že při výběru svého současného partnera příliš ustoupili nebo se tzv. spokojili s málem. A dalších 28 procent si myslí, že se s nimi mohl podobně spokojit jejich partner.

Nejvíce pochybností měli lidé mezi 25 a 34 lety. V této věkové skupině jich 41 procent uvedlo, že někdy přemýšleli, zda si vybrali správného člověka. A ženy byly v průzkumu o něco kritičtější než muži – pochybnosti přiznalo 35 procent žen oproti 31 procentům mužů. Naopak lidé starší 45 let uváděli podobné pochybnosti nejméně často. Podle psycholožky Danielle Roeske mohou být ženy společenskými očekáváními více směrovány k tomu, aby vnímaly své emoce a více se zamýšlely nad svými pocity a vztahy. „Takové pochybování ale nemusí nutně znamenat, že je něco špatně. Může být známkou toho, že člověk aktivně přemýšlí o sobě a průběžně posuzuje, zda vztah odpovídá jeho potřebám a hodnotám,“ uvedla Danielle Roeske pro New York Post.

Vztah je proměnná veličina, a tak je nutné k ní přistupovat. Jinými slovy, jistí si nemůžete být nikdy. Ale můžete udělat mnohé proto, aby vám ve vztahu bylo lépe. A vyvarovat se největších chyb, jichž se lidé nejčastěji dopouštějí. „Mezi ty nejčastější, které tiše rozkládají intimitu a důvěru, patří nedostatečná komunikace, braní partnera jako samozřejmost a vyhýbání se řešení problému. Často jde o manipulaci, obviňování, absenci fyzické intimity nebo neschopnost investovat čas a úsilí do společného života,“ vyjmenovává psychoterapeutka Ivana Bařinková z platformy Terapie.cz.

Výzkumy naznačují, že právě neustálé porovnávání současného vztahu s alternativami nevede ke spokojenosti. Lidé s výraznější tendencí hledat tu nejlepší možnou variantu bývají ti nejméně spokojení, nejčastěji proto, že méně investovali do svých stávajících vztahů. Sečteno, podtrženo, zní to trochu nudně, ale čekání na ideálního partnera se ukazuje jako chiméra a mnohem účinnější je zkusit pracovat na vztahu, který už máte. Samozřejmě s výjimkou toxických vztahů, partnerů se závislostmi a podobně, tam je náprava vždy složitější, ne-li nemožná.

Partner mě trestá mlčením. Nevysvětluje a čeká, až já „pochopím“. Je to psychický teror, nebo ne?