Žena v domácnosti jako ostuda? Ne, stejně právoplatná a důležitá role jako budování kariéry

Díky feminismu vypadá život současných žen úplně jinak než těch z minulosti. Jak si uspořádají svůj život, je jen na nich. Být doma a udržovat teplo rodinného krbu je stejně v pořádku, jako zaplatit chůvu a budovat kariéru. Nebo rodinu vůbec nezakládat. Jenže v praxi na ženy v domácnosti kouká společnost tak trochu z patra. Jsou „jen“ doma a „jen“ se starají o děti.

Společnost legitimní emancipační vlnu přetočila do extrému. „Dnes je jediná validní forma úspěchu kariéra a viditelný výkon na trhu práce,“ komentuje životní kouč Aleš Kalina. „Za dvacet let koučinku vidím pořád dokola ten samý vzorec – ženy, které třeba chtějí být v domácnosti, ale stydí se za to. A mají pocit, že se musí omlouvat za to, že ‚jen‘ vychovávají děti.“

A právě slovo „jen“ ukazuje, jak to společnost pokazila. „Na jedné straně společnost křičí, jak jsou děti důležité a péče o ně náročná a zodpovědná, ale pak také říká, že žena, která přesně tohle dělá na plný úvazek, je neúspěšná. To je logická sebevražda.“

>>> Ženy u voleb? Relativní novinka, za kterou můžete „zaplatit“ i znásilněním

Svoboda a emancipace spočívá v tom, že si ženy mohou zvolit, jak jejich život bude vypadat. A nikdo je za to nebude soudit či hodnotit. „Bohužel feminismus, který měl dát ženám svobodu volby, se v mnoha kruzích změnil v dogma ‚teď musíš dělat kariéru, jinak nejsi dost dobrá‘,“ vysvětluje Aleš Kalina.

Tak, jak se dřív nemyslelo na ženy, které nechtěly být doma s dětmi, dnes se moc nemyslí na ty, které by zrovna po tomhle toužily. „Jako by společnost zapomněla, že svoboda volby znamená i svobodu vybrat si to, co dřív bylo normou.“

>>> „Hysterka“, které se vysmáli a nakonec skončila pod gilotinou: První feministka Olympe de Gouges

A tak ženy slýchají, že doma s dětmi plýtvají svým vzděláním a potenciálem, že se všeho vzdaly kvůli chlapovi a dětem a podobně. Ale společnost je nefér nejen k ženám. Existují zákonné možnosti, díky nimž může být doma s dítětem muž, ale využít je dokážou jen ti nejodvážnější.

„Znám páry, kde by ráda pracovala ona a v domácnosti by byl on, a tlak okolí je stejně drtivý,“ tvrdí Aleš Kalina. Podpantoflák, neschopa, trouba, co neumí uživit rodinu, to všechno zase slýchají pánové.

Péče o rodinu je velká zodpovědnost, často dřina a ve výsledku z ní profituje celá společnost. A až příliš mnoho vztahů se rozpadá právě proto, že se nikdo z páru nestará o to pomyslné „teplo domova“.

„Kvůli tomu, že doma není nikdo, kdo by měl čas a energii vytvářet zázemí. Vídám páry, kde oba makají 50 a víc hodin týdně, večer jsou mrtví, o víkendu se snaží dohnat domácnost a děti, a pak si říkají: ‚Kam se ztratila naše láska?‘“ vysvětluje kouč. Jenže láska nezmizela, jen na ni není energie a prostor. Protože péče o rodinu a domácnost není jen uklízení, praní a utírání dětských zadečků. Je to vytváření prostoru pro život, bezpečí a klid. „To je práce na plný úvazek, která má přímý dopad na psychické zdraví celé rodiny, a tím pádem i celé další generace.“

Nejde ale ani náhodou o to, že by to měly dělat ženy. Stejně tak to zvládnou i muži, nebo se o to mohou se ženami dělit (to je právě ta svoboda volby). „Ale někdo to dělat musí. A pokud to dělá jeden na plný úvazek, zatímco druhý vydělává, tak to není nerovnováha. Je to dělba práce, stejně cenná,“ zakončuje Aleš Kalina.

Škodí intenzivní rodičovství dětem? Záleží, jak tento styl výchovy pojmete a zda to nepřeháníte