Článek
Pomoc s péčí o domácnost, nákupy, různá zařizování, doprovázení k lékaři, v případě nemoci nebo výraznější nemohoucnosti ještě mnohem víc. S tím vším je stárnoucím rodičům od určité doby prostě nutné pomoci. A víc se téhle péči rozhodně věnují dcery – v případě, že mají bratra, tak dokonce dvakrát tolik než on.
Čísla mluví jasně
Ne, není to jen nějaký odhad, dokazují to nejrůznější studie. Třeba i ta z roku 2014, jejíž autorkou je socioložka Angelina Grigoryeva z univerzity v Torontě (v době studie působila na Princeton University). Čísla v ní mluví jasně. Dcery věnují péči o staré rodiče v průměru 12,3 hodiny měsíčně, zatímco synové jen 5,6 hodiny. „Jinými slovy, dcery touto péčí tráví dvakrát víc času, tedy téměř o sedm hodin více měsíčně, než synové,“ uvedla Grigoryeva.
Podle této studie navíc muži jednoduše přenášejí zodpovědnost za péči o rodiče na jiné. V případě, že mají sestru, tak samozřejmě na ni, pokud ne, tak na svou manželku, dospělou dceru nebo využívají služeb profesionálů. Přístup žen a mužů je vlastně zcela opačný. „Synové ve chvíli, kdy mají sestru, svoje úsilí o péči o rodiče snižují. Naopak ženy, když mají bratra, ho zvyšují,“ popsala Grigoryeva.
Že je řeč o cizině, u nás je to jinak? Kdepak. „V českém prostředí bylo ve výzkumech zjištěno, že takzvanými primárními pečovatelkami bývají ženy v 75–80 % případů,“ píše se na blogu projektu Sendvičová generace, který zastřešuje brněnské Centrum pro rodinu a sociální péči.
Sendvičová generace: uvězněna mezi chleby
Ačkoli většina lidí pokládá péči o rodiče za samozřejmost a dělá to s láskou, nemělo by být tabu říct, že je to také nesmírně vyčerpávající a psychicky náročné. Obzvlášť pokud to břímě nese na svých bedrech jen jeden člověk, většinou teda žena, která má navíc i svou vlastní rodinu. Nepečuje tak jen o své rodiče, ale i o své děti a domácnost.
Odborníci pro to používají termín „sendvičová generace“ a ženy jsou v tomto případě pomyslným plátkem šunky uprostřed. Z obou stran jsou utiskovány toastovým chlebem, kterým jsou potřební rodiče z jedné a ještě nedospělé děti z druhé strany. K tomu se o prostor dělí i s ostatními ingrediencemi, které představují další běžné povinnosti v životě jako práce, péče o domácnost, placení složenek, nákupy a podobně. Tento obrovský fyzický i psychický nápor a zdroj stresu může vést až k vyčerpání, syndromu vyhoření, úzkostem, frustraci a rozvoji depresí.
Péče (nejen) o stárnoucí rodiče doléhá hlavně na ženy, ať už jsou v pozici dcer, snach nebo vnučekFoto: Ground Picture, Shutterstock.com
Ženy v ohrožení
A že v ohrožení jsou především ženy, potvrzují i vědci. Dokonce i v případě, že je míra jejich péče srovnatelná s mírou péče třeba jejich bratra. „Dlouhodobě se významný genderový rozdíl projevuje v míře stresu spojeného s péčí. Muži udávají nižší úroveň stresu, zatímco ženy udávají vyšší úroveň úzkosti, deprese, fyzických potíží a zdravotních problémů a nižší životní spokojenost než muži poskytující péči v podobném rozsahu,“ tvrdí Radka Dudová a Marta Vohlídalová ze Sociologického ústavu AV ČR v článku publikovaném v Sociologickém časopise v roce 2018.
Proč to tak je?
Na to mají vědci několik teorií a nejspíš půjde o jejich kombinaci.
- Emoce – Ženy jsou víc pod vlivem emocí, navíc při péči o rodiče bojují s pocity lítosti, strachu, zmaru a bezmoci. Muži k péči přistupují více pragmaticky, jako k výzvě a úkolu, se kterým se musí poprat.
- Ženy mají bližší kontakt – Z výzkumů také vyplývá, že ženy se výrazněji zapojují do běžné, mnohdy každodenní péče, která má navíc velmi intimní ráz. Zajišťují rodičům základní hygienu, úklid, tráví s nimi čas, vaří jim a podobně. Muži mívají na starosti spíš nárazové opravy, zajišťování odvozu, pochůzky na úřadech, vyzvedávání léků a další. Nejsou tak často přímými svědky toho, jak jejich rodiče slábnou.
- Muži mají oporu v partnerkách – Vzhledem k vrozenému pečovatelství žen mají muži navíc oporu i ve svých manželkách či dcerách, které se do péče o jeho rodiče také zapojují. Manželé dcer už tak často o svého tchána či tchyni nepečují.
