Hlavní obsah

Jak se zbavit štěnic? Žádné luxování a vytírání, ale pára!

Foto: Andrey_Popov, Shutterstock.com

Můžete si je přinést z hotelu, koupit se starým nábytkem nebo k vám přicupitají od sousedů. Lítý boj se štěnicemi je někdy nekonečný. Poradíme vám, jak je poznat, co podniknout a na co se připravit.

Článek

Největší pravděpodobnost „seznámení“ máte v posteli a kolem ní. V hotelu si necháte kufr u lůžka, breberky do něj nalezou a už si je vezete domů. Výjimkou však není ani kontakt v dopravním prostředku, restauraci či kině od osoby, která má domácí nezvané hosty usídlené v tašce, a ani o tom neví. „Domů si je můžete přivézt i s bazarovým nábytkem. Častější cesta je však otevřeným oknem od sousedů,“ upozorňuje Jan Prokeš z webu Jaksezbavitstenic.

Ale nemyslete si, že sousedi musí být bordeláři! Spojení štěnice – špína je totiž zarytý mýtus. Tento drobný hmyz vůbec neprahne po odpadcích. Naopak! Obývá i ta nejluxusnější, superčistá místa. Hlavní roli hraje člověk a jeho krev.

Jak poznáte, že se vám domů nastěhovaly?

Zprvu nijak. Pokud jste s nimi neměli nikdy kontakt, můžete kožní projev najít po osmi až deseti dnech. Nebo také vůbec! Jsou lidé, jimž v bytě lezou stovky štěnic, a oni si říkají, že jde o neškodné broučky. Navíc místo přisátí štěnice není nijak typické a ani část kožních lékařů neumí určit původce.

Nejprve prohlédněte postel – v noci vstaňte, rozsviťte si, nazdvihněte matraci, zkontrolujte rošt. Jestli najdete 3–6 mm velkého, plochého brouka hnědé barvy, pak pravděpodobně máte tu čest se štěnicí. Napovědět vám mohou malé krvavé skvrny, když jste v noci rozmáčkli nasátého jedince. Za denního světla pak uvidíte milimetr velké černé kuličky – jejich trus.

Foto: jareynolds, Shutterstock.com

Štěnice je velmi plochá a díky tomu se dovede doslova zasunout i do velmi nepřístupných míst

Co (ne)dělat?

Na nic nečekejte, začněte jednat, ale pozor! Nespěte v jiných místnostech, půjdou za vámi i tam. A nepřemisťujte nábytek! Rozlezou se po celém bytě. „Zapomeňte na volně prodejné přípravky. Aby mohly být dostupné, obsahují jen nepatrné množství účinné látky a jediným efektem bude, že štěnice vyženete z hnízd. Pak zalezou do nejrůznějších míst, odkud se mnohem hůř dostávají, a vám to jen prodraží odborný zásah,“ vysvětluje Petr Šmída z firmy Deratiz.

Babské rady fungují jen na chvíli

Kupte si silný parní čistič a projeďte jím centimetr po centimetru celou postel. Nezapomeňte na spodní stranu nohou. Je to k nevíře, ale právě tam mohou savé potvůrky najít svou skrýš. Takto pečlivě vyčistěte i matraci, se všemi záhyby. Pokračujte na všechen přilehlý nábytek, včetně obrazů, lamp a podobně.

Vše vždy vyčistěte i z rubové strany. „V dalším kroku oboustrannou lepicí páskou oblepte nohy postele, která se nesmí nikde dotýkat stěny ani jiného nábytku. Takto byste měli být alespoň pár nocí chráněni před invazí. To však neznamená, že máte vyhráno. Štěnice se pravděpodobně buď okamžitě přesunou k sousedům, nebo jen takzvaně zainkubují a jsou schopné přežít i jeden rok!“ poznamenává Jan Prokeš. V souvislosti se sousedy připomeňme, že je nutné odborně dezinfikovat i přilehlé byty, dokonce i o patro výš a níž.

Foto: Jan Prokeš

Obrazy sundejte ze zdi a podívejte se z rubové strany – černé tečky jsou jasným důkazem

Po zákroku neluxujte

V zásadě tedy nelze než doporučit odbornou pomoc. Dýmovnice téměř nefungují, protože nedolehnou do všech spár. Volte raději postřik. Po zákroku je však důležité dodržet dvě pravidla: do dalšího postřiku, to znamená tři týdny až měsíc, měnit povlečení všech postelí každý týden a neluxovat a nevytírat podlahu. Ano, zní to příšerně, ale je třeba postihnout všechny fáze vývoje štěnice.

A co vy? Měli jste někdy doma štěnice? 

ynezorPumanzeSaNyknalC